Galicie je nejzápadnější část pevninského Španělska, která na jihu sousedí s Portugalskem. Je to jedna z nejkrásnějších pobřežních částí Španělska. Ročně do hlavního města Galicie, Santiago de Compostela, míří stovky tisíc poutníků. Galicie bývá přezdívána „země tisíce řek“. Kromě toho je region proslulý hustými lesy, vysokými horami a divokým pobřežím, což je silný kontrast k suchým a pouštním oblastem jinde ve Španělsku.
Jak se dostat do Galicie
Z Česka do Galicie je to asi 2400 kilometrů. Přímé lety sem žádné nejsou, ale Galicie má dvě letiště, kam se můžete dostat s přestupem. Jedno je v Santiago de Compostela (to je frekventovanější), druhé v A Coruña, sem se dá s přestupem, typicky v Madridu nebo Barceloně. Z Madridu se sem můžete dostat také vlakem, to trvá asi 4 hodiny, do Ourense jen 3 hodiny.
Kde se v Galicii ubytovat
Galicii budete chtít procestovat křížem krážem. Pokud budete můžete se klidně ubytovat na jednom místě a dělat výlety odtud. Pro tenhle účel má dobrou polohu Santiago de Compostela, které je tak na půl cesty mezi severem a jihem Galicie. Pro „život ve městě“ se mi nejvíc líbila A Coruña.
Doporučuju ale procestovat Galicii pořádně a spíš si vybrat ubytování na několika místech (pokud se cítíte komfortně se změnou ubytování každý (druhý) den. Můžete tak vystřídat městečka jako Vigo, Lugo, Pontevedra, Santiago, A Coruña.
Tipy na ubytování
- A Coruña: NORO Plaza – krásné designové apartmány kousek od hlavního náměstí.
Co je typické pro Galicii
Pokud ze Španělska znáte jih nebo ostrovy, až přijedete do Galicie, budete mít na první dobrou pocit, že jste v úplně jiné zemi. Galicie je trochu jiné přírodou, jazykem, architekturou a gastronomií.
Galicijská okna „galerías“
Galicie je známá vlhkým oceánským klimatem, s častými dešti a oblačností během celého roku. Kvůli tomu je tu méně přirozeného světla, které proniká do domů, což tu řeší tím, že mají prosklené celé stěny nebo prosklené balkony.
Galerías umožňují, aby dovnitř proniklo maximum světla, ale zároveň chrání před deštěm a větrem, což vytváří příjemné a světlé prostory i v nepříznivém počasí.
Tento architektonický prvek se stal tak ikonickým pro galicijská města, je to jeden z nejvýraznějších symbolů regionu. Kromě své funkčnosti galerías přidávají domům i estetickou hodnotu.
Galicijština „galego“
Pokud mluvíte španělsky a možná i pokud moc ne, všimnete si, že spoustu nápisů, jmen nebo jídla v menu v restauraci se píšou trochu jinak. Jazyk se vyvíjel ve středověku společně s portugalštinou, tak se mnohdy slova podobají spíš portugalštině. Galijci jsou na svůj jazyk asi patřičně hrdí, takže zrovna u těch menu v restauracích je běžné, že v tradičních restauracích nejenže nedostanete v angličtině, ale dokonce ani ve španělštině.
Galicijské sýpky „horreos“
V Galicii můžete často vidět takové domky na kuřích nohách. Původně jsem myslela, že je to něco náboženského, jako třeba hrobky. Ale ne, jsou to sýpky, většinou kamenné. Jsou postavené pro zemědělské produkty na kamenných pilířích kvůli myším.
Jedna z nejdelších je Hórreo de Carnota, má 34 metrů a pochází z 18. století.
Gaita a Muiñeira
Gaita je tradiční galicijská dudácká hudba. Je spojena s keltskými tradicemi, které Galicie sdílí s dalšími keltskými regiony, jako je Irsko, Skotsko nebo Bretaň ve Francii. Hra na gaitu (ten nástroj, dudy) vyžaduje určité umění a „gaiteros“ (dudáci) jsou v galicijské společnosti dost uznávaní. Gaita je součástí kulturních, náboženských a slavnostních událostí. Může být doprovázená zpěvem nebo tancem.
Nejznámnější galicijský tanec je Muiñeira. Je to veselý, rytmický tanec, gaitu doprovází i tamburíny a bubny.
Konec Svatojakubské cesty
V Galicii, ve městě Santiago de Compostela končí poutníci své putování z mnoha míst Evropy. Pouť končí před katedrálou Svatého Jakuba v Santiagu a jen ulici odtud si nechají razítkem svou úspěšnou pouť stvrdit.
Někteří pokračují ještě dál, ke kilometru zero u majáku Fisterra.
Costa Gallega – pobřeží Galicie
Západní pobřeží Galicie omývá Atlantský oceán a Kantské moře. Pobřeží je vyhlášené svou divokou krásou, dramatičností a rozmanitostí. Nabízí úchvatné výhledy, pláže a malebné zátoky známé jako „rias„.
Rias jsou vlastně ústí řek rozšiřující se do moře, které tvoří hluboké zátoky. Na jihu jsou Rías Baixas (nízké) a na severu Rías Altas (vysoké). Vytvářejí ty nejkrásnější scenérie.
U galicijského pobřeží je také několik ostrovů, včetně ostrovů Cíes, součásti Národního parku Atlantických ostrovů Galicie. Ostrovy jsou známé křišťálově čistými vodami, bílými písečnými plážemi a bohatým přírodním prostředím. Navíc je na nich celkem klid.
Galicijské přístavy jsou vyhlášené vynikající nabídkou mořských plodů a tradiční galicijské kuchyně.
Nejzápadnější část pobřeží je známá jako Costa da Morte (pobřeží smrti). Táhne se od města Fisterra až k městu Malpica. Oblast je nebezpečná pro lodě kvůli častým bouřkám, silným proudům a skalnatými útesy. Ale jsou tu vysoké klify a pusté pláže, radost se dívat.
Na Costa da Morte je také nejzápadnější bod celého pevninského Španělska, Cabo Touriñán.
Existují dokonce legendy, podle kterých Kryštof Kolumbus (Ital) mohl mít galicijské předky a také, že se tady v kapli na ostrově Santa María de la Ínsua modlil před svými cestami do Nového světa.
Co vidět v Galicii
Galicie má bohatou historii a krásnou přírodu, je tu spoustu skvělých věcí co vidět.
Katedrála v Santiago de Compostela
Konečná stanice Svatojakubské cesty (Camino de Santiago) a velkolepá katedrála Svatého Jakuba. Kromě toho má ale město svou specifickou poutnickou atmosféru, která je tu cítit na každém kroku.
Maják ve Fisterra
Španělský „konec světa“. Maják a kilometro zero, další úsek poutnické cesty až na samém kraji Španělska u pobřeží Atlantiku. To hlavní, proč sem lidé míří je ten maják nahoře na útesu, ale samotné městečko Fisterra, které je položené kousek dál níže, také stojí za pozornost. Je to hezké malé španělské přístavní městečko.
Římské hradby v Lugo
Lugo je slavné díky dobře zachovanému římskému opevnění města, které je zároveň zařezené na seznam Unesco.
V říjnu jsou tu také vyhlášené oslavy Festa de San Froilán s tradiční galicijskou hudbou, tancem a gastronomií.
Pobřežní cesta v A Coruña
Krásné město s nejstarším funkčním římským majákem na světě, Torre de Hércules. Je to největší galicijské pobřežní město a můžete si tu užít kilometry procházek po pobřeží a pobřežní promenádě Paseo Marítimo.
Termální lázně v Ourense
V měste Ourense vyvěrají horké prameny a je tu řada jak venkovních tak krytách lázní. Nejznámnější termální pramen As Burgas je přímo v centru města a teplota vody v několika bazéncích dosahuje 67 °C.
Termas Outariz a Termas Chavasqueira jsou moderní lázně s různými druhy termálních bazénů s teplotou vody kolem 38 °C, saun, parních lázní a wellness procedur. Termas A Chavasqueira jsou inspirované japonskými lázněmi a nabízí veřejné i soukromé koupele.
Kostel v Muxía
Ti, kdo si Camino de Santiago prodlužují si ho někdy produžují až do Muxía. Podle legendy Panna Marie dorazila do Muxíe na kamenné lodi, aby povzbudila svatého Jakuba v jeho misi kázání evangelia ve Španělsku. Tento příběh je zaznamenán v kostele Nosa Señora da Barca, který je významným poutním místem a tou hlavní atrakcí, za kterou se sem jezdí. Je obklopený velkými kamennými formacemi a o kus dál je i maják.
Vodopád Fervenza do Ézaro
Řeka Xallas u obce Ézaro ústí přímo do moře vodopádem. Je to jediné takové místo ve Španělsku (normálně ústí bez vodopádu). Zajímavější je tohle místo v deštivých obdobích, kdy se voda řítí skalnatým terénem dolů přímo do Atlantského oceánu.
Co ochutnat v Galicii
Galicie je proslulá skvělou kuchyní a zejména mořskými plody. Narazila jsem tu na mořské plody, které jsem ani nikdy předtím neviděla (ale zas nejsem žádný expert na tyhle potvory, takže je možné, že to každý zná). Jí se tu třeba percebes (pryskyřníky), což jsou jedny z nejvzácnějších mořských plodů (takže taky drahé), protože se sbírají na skalách v náročných podmínkách. Měla jsem tu grilované navajas (soleně nebo žiletky) což jsou dlouhé úzké mušle.
A pak zamburiñas (malé mušle Svatého Jakuba), jsou měnší než klasické, dělají se na pánvi, obvykle s cibulí, česnekem a paprikou. Mušle se tu často servírují „en su concha“ (ve svojí lastuře).
Nejslavnější bílé víno z Galicie, Albariño, pochází z oblasti Rías Baixas. Je známé svěžestí, květinovými tóny a vynikající schopností párování s mořskými plody. Další populární bílé víno je Ribeiro, které pochází z oblasti kolem řeky Minho. Je to směs několika odrůd hroznů, což mu dává složitý a rozmanitý charakter.
Queixo de Tetilla je jemný, krémový sýr ve tvaru hrušky, je mírně kyselý a sladký.
Dezert, který rozhodně neminete hlavně v Santiagu je tarta de Santiago. Tradiční mandlový koláč je posypaný cukrem ve tvaru kříže svatého Jakuba. Je to ikonický galicijský dezert, jehož receptura sahá do středověku.
Tipy pro cestování nejen do Španělska
✈️ Při cestování do zahraničí používám kartu Revolut. Směňuju místní měnu dobrým kurzem a vybírám z bankomatu zdarma.