Kam na dovolenou v Černé Hoře: pláže, města, hory

Černá Hora (Montenegro) je maličká země s počtem obyvatel menším než Praha, jižně od Chorvatska. Je skvělou kombinací krásných pláží s azurově modrou vodou, vysokých hor s ohromujícími výhledy a gastronomií balkánské kuchyně.

Černá Hora je pro každého – je tu spoustu možností kam se vydat po horách na trek, jsou tu nádherné pláže po celém pobřeží od Chorvatska na severu až po Albánii na jihu. A jsou tu i zachovalá historická kamenná městečka s hradbami a malými uličkami.

Jak se dostat do Černé Hory

Černá Hora má dvě letiště: Podgorica (TGD) a Tivat (TIV). Podgorica je sice hlavní město, ale ze všech krás Černé Hory to není hlavní turistický cíl, letět do Tivatu bývá lepší, protože je přímo v Kotorském zálivu i blíže Budvanské riviéře. Obě letiště jsou od sebe asi hodinu a půl autobusem, takže hlavně je to otázka toho, kam se vám podaří sehnat lepší letenky. Přímé lety bývají v sezóně z Vídně, Prahy i Bratislavy.

Alternativně můžete letět také do chorvatského Dubrovniku, odkud je to asi 3 hodiny autobusem nebo autem na černohorské pobřeží.

Autem je to z Prahy asi 15 hodin a v Chorvatsku zhruba od Zadaru je to krásná cesta podél pobřeží. Silnice v Černé Hoře jsou dobře udržované.

Jak se dopravovat po Černé Hoře bez auta

Černá Hora je dobře propojená autobusovou dopravou. Jsou tu regulérní autobusová nádraží a zastávky, autobusy jezdí (celkem) na čas a časy odjezdů se dají najít online. Žádná Albánie.

Lístky se kupují buď přímo na nádraží o okýnka nebo na webu busticket4.me. Tady akorát pozor, že je chtějí mít vytištěné. Řidič pak odtrhává kontrolní útržek. Cesty jsou i celkem levné, např. Podgorica – Sutomore 4,60 eur. Za zavazadlo do zavazadlového prostoru si většinou berou ještě euro navíc.

Vede tu také železniční trať, Belgrade-Bar railway, která vede z pobřežního Baru, přes Podgorici až do srbské metropole Bělehradu.

Ve městech Černé Hory nefungují žádné taxi appky (jako Uber nebo Bolt), ani lokální. Celkem běžně vám ale někdo (netaxikář) zastaví a vezme vás meziměstsky za cenu cca lístku na bus.

Co v Černé Hoře navštívit

Černá Hora toho nabízí fakt hodně a pokud vás zajímá od každého něco, svou různorodostí se hodí spíš pro roadtrip. Zároveň je ale malá a celkem dobře zvládnutelné je tu bydlet na jednom místě a dělat hvězdicovité výlety, ať už místní dopravou nebo autem.

• pláže – Budva, Sutomore, Bar, Ulcinj,
• historická města s hradbami – Bar, Budva, Kotor, Herceg Novi,
• národní parky – Nikšić, Lovćen, Durmitor.

Kotor a Boka kotorska

Kotorský záliv se přezdívá jako nejjižnější fjord Evropy. Není tu sice tolik pláží, ale pobřeží je nádherné. Kotor a okolí rozhodně patří k tomu nejhezčímu, zároveň ale i nejturističtějšímu, co Černá Hora nabízí. Zejména přímo v Kotoru jsou ceny ubytování a v restuaracích víc než je běžné ve zbytku země.

Kotor je obehnaný městskými hradbami, uvnitř města jsou kamené domy a spletité uličky. Nad městem je vyhlídka na město i Kotorský záliv, ke které je potřeba vyšlápnout 1400 schodů, ale stojí to opravdu za to.

Kotor je asi 20 minut autobusem z letiště Tivat. Velkou turistickou atrakcí kousek od Kotoru je Perast kde je v moři uměle vytvořený Panenský ostrov s kostelíčkem, který navštěvují denně stovky turistů buď přívozem přímo z pobřeží u Perastu nebo výletních lodí z Kotoru nebo vzdálenějších míst Kotorského zálivu.

Přímořská letoviska a pláže

Od severu k jihu má Černá Hora asi 300 kilometrů pláží. Čím jižněji (dál od Chorvatska a blíž k Albánii), tím levnější.

Budva

Perla Jadranu a místo, které je podle mě nějlepší jako výchozí bod, pokud chcete jet na výlet na více míst v Černé Hoře, ale bydlet chcete zůstat na místě, nejlépe u moře. Pláž Budvanska Riviera je dlouhá a podél je spousta restaurací a hotelů do Starého města je to odtud ani ne kilometrová procházka. Oblíbené je také ubytování ve vedlejší Bečici, kde jsou i větší hotelové resorty.

Budva má krásné Staré město s historickou pevností Citadela a přístav, odkud se můžete vydat malou lodí na nedaleké pláže, k městečku Sveti Stefan nebo k ostrovu Sveti Nikola.

Z autobusového nádraží tu jsou spoje do měst po celém pobřeží až k Ulcinj u hranic s Albánií, i do vnitrozemí do Podgorice, Cetinje a měst v Kotorském zálivu.

Sutomore

Přímořské letovisko asi s 2 kilometry dlouhou pláží, hustě posetou lehátky a slunečníky. Podél vede promenáda s restauracemi, bary a kavárnami. Taková černohorská Makarska.

Na můj vkus je tohle klasické turistické místo pro plážové povaleče, která fakt nevyhledávám, ale musím říct, že tady mi to nějak sedlo a pár dní povalování a balkánské jídlo z grilu se mi dost líbilo.

Objevila jsem tu i “tajnou” pláž Devachan, asi kilometr od centra, ke které se jde tmavým tunelem, ale není tam ani kavárna a skoro ani žádný lidé. Ještě o kus dál je pláž Strbina, kde už je i nějaké zázemí, ale taky je tu míň lidí než na hlavní pláži v centru.

Bar

Jen kousek na jih od Sutomore je Bar. Je tu ne tolik obležená pláž i moderní část města “Soho”. Tady mi to přijde vedle Podgorice jako takové nejvíc nomádsky friendly město. Je tu velký přístav, dřív odtud jezdil trajekt Bar-Bari do Itálie, ale v roce 2023 ho zrušili. Logicky jsem chtěla jít do baru v Baru, ale žádný, co by stál za pozornost jsem tu nenašla.

Pár kilometrů od města je Stari Bar, což je ten hlavní důvod, proč sem míří turisti. Je tu stará pevnost, po jejíchž hradbách se dá projít, je odtud vidět i velký obloukový most, starý aquadukt do pevnosti. Na hlavní ulici je pak spousta restaurací s tradiční černohorskou kuchyní.

Ulcinj

Ulcinj je skoro až u hranic s Albánií. Je tu vůbec největší pláž v celé Černé Hoře, 12 kilometrů dlouhá Velika Plaža. Podél ní jsou i kempy pro karavany. Oproti Budvě, Kotoru a Sutomore mi tahle oblast přišla výrazně méně turistická. Možná ale i proto, že je spíš potřeba mít tu auto, není tu žádná hotelová promenáda a z centra je to k pláži celkem daleko.

Hory a národní parky

V dramatickém kontrastu s plážemi jsou hory. Vlastně většinu území pokrývají právě hory, lesy a pastviny, řídce nebo vůbec neobydlená území. Je to sice malá země, ale je tu 5 národních parků. V Černé hoře je také několik lyžařských středisek, zejména v pohoří Bjelasica: Kolašin, Mojkovac, Rozaje a nebo Žabljak v Durmitoru.

Dinárské hory

Dinárské hory prostupují přes celý jih západního Balkánu, a v jejich rámci lze najít několik významných horských masívů jako je Prokletije, Durmitor a Lovćen. Geologicky jsou Dinárské hory spojené s Alpami.

Durmitor

Pohoří Durmitor je na severozápadě Černé Hory, ve stejnojemnném národním parku a je zapsané do Unesco. Je oblíbené pro strmé vrcholy, hluboké kaňony a jezera. Tahle kombinace nabízí spoustu dechberoucích výhledů. Je tu i nejvyšší hora celé Černé Hory, Bobotov Kuk, který má 2523 metrů a výstup na něj je tu vyhledávanou zábavou. Výchozím místem pro túry je tu Žabljak.

Prokletije

Pohoří Prokletije je přezdívané jako Černohorské Alpy, leží na východě a vytvářá hranici s Albánií a Kosovem. Oblíbené je pro divokou krajinu. Nejvyšší vrchol Prokletije je Maja Jezerce (2 694 metrů), ale ten se nachází až za hranicemi, v Albánii.

Je tu několik jezer, jako Hridsko, Ropojansko a Plavsko jezero. Po horách s charakteristickým alpským vzhledem jsou rozmístěné kamenné chaty (kulle), dříve pro pastevce, dnes pro turisty. Jsou tu vyhledávané turistické trasy.

Lovćen

Lovćen je pohoří a národní park kousek od Kotorského zálivu a nabízí tak výhledy na záliv a pobřeží, stejně jako do vnitrozemí. Dá se odtud dohlédnout až na Škadarské jezero. Na vrcholu Jezerski vrh (což je nejvyšší hora) je Mačva – mauzoleum Petra II. Petroviće-Njegoše, významného černohorského vůdce a básníka. Odtud je i krásný výhled do okolí.

Vrchol je dobře dostupný i autem a serpentina nabízí panoramatické výhledy.

Města ve vnitrozemí

To nejvíc krásné je na Černé Hoře je moře a hory. Jinak toho ve vnitrozemí moc není. Kromě současného a bývalého hlavního města.

Cetinje

Až do roku 1918 nebyla hlavním městem Černé Hory Podgorica, ale Cetinje. Na rozdíl od Podgorice je to hezké, celkem malé historické městečko. Je tu původní Královský palác a historický palác Biljarda. Je tu také klášter a v kopci vysoko nad ním je Černohorský letní palác, což je vlastně jen takový malý altánek, odkud je ale krásný výhled na město.

Podgorica

Podgorica je hlavní město a rovnou říkám, že myslím, že za speciální návštěvu (pokud to není místo příletu nebo odletu) úplně nestojí. Je to funkcionalistická socialistická architektura, skoro žádné historické památky (většina budov byla zničená během druhé světové války), žádné roztomilé kamenné městečko. Všechno takové zamrzlé v devadesátkách. Jen centrum a okolo paneláky.

Centrum je pěkné a musím říct, že přes to, co jsem o Podgorici právě prohlásila se mi tu líbilo. Je tu jedna kavárna / restaurace vedle druhé, mají zahrádky venku na ulici a často i nějaký vnitroblok. Působí to celkem hipstersky, ale ne tím moderním způsobem, spíš jako návrat v čase. Pro někoho jako já, kdo přes den i pracuje a nechce jen objevovat město je to fajn, ale i tak je ve výsledku lepší pracovat na venkovních zahrádkách u pláže než v Podgorici.

Za zmínku stojí fakt pěkná a stará ortodoxní katedrála a moderní Most tisíciletí, který je přes překvapivě hodně čistou řeku Morača, která pramení v Dinárských horách a vlévá se do Škadarského jezera. Ve městě je i celkem dost relax zón a parků, hezká památka je starý most přes řeknu Ribnica.

Škadarské jezero

Největší jezero v Jižní Evropě, jeho zhruba středem prochází hranice mezi Černou Horou a Albánií. Má rozlohu 370 km² a je domovem pro 2700 druhů ptáků. Jsou tu i pelikáni, ale jednoho jsem viděla jen v místním muzeu.

Abychom se na jezero dostali, jeli jsme do městečka Virpazar, v kterém je hlavně přístav malých lodiček (i kajaků), kde si můžete koupit projížďku po jezeře, i soukromou.

Začátek cesty z Virpazaru po jezeře vede zúženou částí jezera, kde jsou všude okolo velké rákosy a v nich dost ptactva. Na volném jezeře se dá zase zaplavat. Jeli jsme kolem ostrůvku Grmožur, kde je malá pevnost s bývalým vězením. To bylo zajímavé tím, že nemělo stráže. Nebylo to potřeba, protože vězni tenkrát neuměli plavat (přitom to není nijak zásadně daleko, měli se to naučit).

Co ochutnat v Černé Hoře

V Černé Hoře převažuje balkánské jídlo, podobně jako znáte třeba z Chorvatska nebo Albánie. V každém tradičním podniku tu dostanete pljeskavici, grilovanou placku z mletého masa nebo čevapi, grilované válečky z mletého masa. Oblíbený je tu máslový krém kajmak a jako panák na slehnutí (a další příležitosti) rakija. Tradiční lokální jsou:

• Njeguški pršut – tradiční černohorská verze sušeného vepřového masa, připravovaná ve vesnici Njeguši. Obvykle jako předkrm nebo součást šunkovo-sýrových talířů. Oblíbený je tu také Njeguški steak, což je maso plněný sýrem a tímto pršutem (většinou ve formě válečku nakrájeného na kousky).
• Riblja čorba – rybí polévka plná čerstvých ryb, zeleniny a bylinek, běžná v pobřežních oblastech.
• Jagnjetina ispod sača – pečené jehněčí, tradičně připravované pod sačem, což je speciální poklička, která zadržuje teplo.
• Vranac – tradiční černohorské víno z hroznů odrůdy Vranac, která je považována za národní odrůdu.

Praktické informace

• vstup do země: Černá Hora sice není v EU, ale pro vstup není potřeba pas, stačí občanský průkaz,
• měna: euro,
• zásuvky: stejné jako naše,
• datový roaming: nespadá do prvního pásma, takže je potřeba pořídit si lokální SIM (stála asi 20 eur, 500GB na celý měsíc, pro kratší pobyty levnější),
• jazyk: černohorština je trochu podobná chorvatštině, anglicky se běžně domluvíte všude v turistických oblastech, mimo ně to může být problém, místní nepracující v cestovním ruchu moc anglicky nemluví,
• časový posun: oproti Česku žádný, stejné časové pásmo.

Tipy na cestování nejen do Černé Hory