Cestování dost stojí, takže samozřejmě hledám úspory. Náklady na cestování u mně znamenají hlavně letenky, ubytování a jídlo. Na jídle já nikdy šetřit nebudu, letenky se snažím kupovat chytře, ale to ubytování je prostě raketa. V článku vám povím, jak jsem za první rok používání Home Exchange získala ubytování v zahraničí na 4 měsíce zdarma. A vy můžete taky.
Z hostelů už jsem vyrostla, i když taky občas nějakým pěkným proložím, a co hůř, už si potrpím i na nějaký ten komfort, pěkné moderní bydlení, na dobrém místě. Nejlevnější s komfortem je jet s kamarády a pronajmout si vilu, jako jsme to měli třeba na Mallorce, s bazénem, zahradou a koutkem na grilování v 6 lidech za míň jak 500 za noc na jednoho. V jednom nebo ve dvou ale žádných velkých úspor z rozsahu dosáhnout nejde.
Jak mnozí z vás víte, už rok to částečně řeším tím, že když jsem pryč nenechávám byt prázdný, ale někoho tam ubytuju. Na oplátku zas pak já můžu bydlet u někoho v zahraničí. Je to model výměny domovů přes platformu Home Exchange. Romantici mezi námi tenhle koncept důvěrně znají z filmu Prázdniny. Já ho viděla aspoň desetkrát, takže jsem dobře věděla do čeho jdu. Vyměním si byt s holkou jako jsem já, na druhém konci světa, dostanu se na krásný místo a ještě ten den mi na dveře zaklepe můj budoucí “a jestli neumřeli, žijí spolu šťastně dodnes”.
No a teď k tomu jak to reálně funguje.
V první řadě šance, že si byt s někým doopravdy recipročně vyměním je celkem malá. Že bude chtít někdo z místa kam chci já (a to i s ohledem na to, že já chci skoro všude) do Prahy a ve stejný čas (i s ohledem na to, že já můžu skoro kdykoliv) je nepravděpodobný. Pokud jste míň flexibilní než já, tak hodně nepravděpodobný. Ale může se povést a dá se tomu pomoct – v profilu si můžete vyplnit kam byste rádi a stejně tak můžete při hledání filtrovat lidi, co by rádi do vašeho města.
Home Exchange funguje hlavně na body, GuestPointy, což je taková virtuální měna. Někdo přijede do Prahy, ubytuje se u mne, zaplatí GuestPointama a já mám GuestPointy na to, abych jela kamkoliv budu chtít a utratila je tam. Ideální.
Cena Home Exchange
Do Home Exchange jsem se registrovala už v roce 2018, ale tenkrát mě nějak odradil vstupní poplatek a já na to trochu zanevřela. Moc jsem to tenkrát nezkoumala, tak mi nedošlo, že za to dostanu body, které můžu obratem směnit za ubytování a hned se mi to tak vrátí.
Rovnou teda vysvětlím jak se to platí. Je tu roční poplatek, který není malý (220 usd ~ 4800 Kč). Za to, že tu službu používáte a můžete si vyměňovat byty zadarmo. Bez ohledu na počet pobytů, počet nocí, pak už se nic jiného neplatí. Jak říkám, tohle mě na první dobrou strašně odradilo, chtěla jsem to vyzkoušet, ale bála se, že se mi to třeba nebude líbit nebo to nebude fungovat a riskovat takhle 5k se mi nechtělo. Škoda, mohla jsem takhle cestovat mnohem dřív.
Každopádně k tomu jsou dvě věci, co tu částku dělají trochu míň zastrašující:
- dostanete za to rovnou GuestPointy – jen za tu platbu dostanete uvítací bonus 500 GPs, ale jsou tam další motivační prvky, za které dostáváte body, za kompletní vyplnění profilu (350), za popis domu/bytu (350), za verifikaci (100),
- platbu provedete až domluvíte výměnu – za používání platformy a nabízení bydlení nemusíte nic zaplatit až do té doby, než se opravdu s někým domluvíte. Takže inzerujete svůj byt, prohlížíte si nabídky v místech, kam chcete jet, píšete si s lidma a domlouváte si výměnu. To všechno je dostupné. Mít zaplacený poplatek budete potřebovat ale až ve chvíli potvrzení výměny. Tedy ve chvíli, kdy už víte, že dostanete na oplátku body nebo bydlení.
Když půjdete tady přes můj odkaz, dostanete po registraci 50 bodů, po zaplacení 200 a já taky.
Suma sumárum ještě předtím, než někoho vůbec ubytujete máte dostatek bodů na ubytování pro 2 nebo pro rodinu tak na týden. Klidně třeba v Londýně, což by stálo rozhodně víc než 5 tisíc.
Jak fungují GuestPointy – co a za kolik si můžu koupit
Nejbáječnější věc na Home Exchange je, že stejný byt (stejně vybavený a velký, co ubytuje stejný počet osob) stojí kdekoliv na světě stejně GPs, není to žádná tržní cena. To je obrovský rozdíl od toho, když se jedete ubytovat v hotelu. Tam je násobný rozdíl v částce v sezóně a mimo sezónu i v Římě versus Albánii.
Cenu (počet GPs) bytu si sice jako majitel bytu určuju sama, ale je tam maximální limit, přes který nemohu jít. Ten je u každého jiný právě podle toho, jaký má byt. Čím víc lidí ubytujete a čím víc vybavení máte, tím víc si můžete říct.
Já nabízím ubytování jen pro 2, mám běžné vybavení, žádný specialitky jako bazén. Moje maximální cena může být 110 GPs, zároveň přesně za tuhle cenu byt nabízím. Za stejnou cenu pak můžu bydlet klidně v New Yorku na Manhattanu, na Islandu nebo v centru Londýna, i když jsou tam běžně ceny ubytování násobně vyšší. Ano, zároveň platí, že v levných destinacích jako je východní Evropa nebo Asie radši zaplatím skutečnýma penězma a body si schovávám na ty dražší.
Byt jsem dala do nabídky až loni v srpnu. Tou dobou jsem měla hroznou chuť cestovat, ale nechtělo se mi utrácet. Měla jsem ale jen body získané při registraci, tak jsem obepsala několik super ubytování všude možně s poptávkou reciproční výměny. Nikomu z těch lidí se ale bohužel do Prahy nechtělo, tak z toho nic nebylo. Začly mi ale chodit poptávky a tak jsem začala sbírat body. Do konce roku už jsem měla přes 6 tisíc bodů z 9 rezervací hostů. Tedy zhruba na 2 měsíce bydlení zdarma.
Moje zkušenosti jako host
S mojí první cestou jsem si mohla dost vybírat, ale před vánoci jsem to začala řešit trochu na poslední chvíli a v mém původním plánu na New York už jsem moc zajímavého nesehnala (ani dobrou letenku).
Zatím jsem měla 3 výměny, kdy jsem někam jela já jako host. Strávila jsem tak dohromady celý měsíc zadarmo na místech s dost vysokými cenami ubytování:
- Paříž – první cestu jsem nakonec podnikla do Paříže, kde jsem byla 2 týdny přes Vánoce a Silvestra. Nejdražší období v roce a já si tam bydlela zadarmo. Byt byl Italky co žije v Paříži, holka jako já, freelancuje a může jet kdykoliv kamkoliv, na Vánoce jela do Itálie za rodinou. Byt byl v klasickém pařížském domě, malý (ale 2+1), jednoduchý, ve čtvrti Bellevue, odkud to bylo asi 2km hezkou procházkou přes hezké čtvrti do centra, zároveň to bylo přímo na metru, takže jsem mohla být za 10 minut v centru nebo na Montmarteru.
- Madrid – do Madridu jsem přijela na týden a ubytovala jsem v bytě, který jak se ukázalo patřil interiérovému architektovi. A byl fakt krásný a prostorný. S velkým obývacím pokojem, vybavenou kuchyní, ložnicí, pracovnou. V super čtvrti Trafalgar, za rohem kanceláře WeWorku, kam jsem šla párkrát pracovat.
- Bilbao – to byl úplně jiný zážitek, tady jsem bydlela v bytě přímo na náměstí před katedrálou v centru města. Z balkonu jsem sledovala každý den dění a hemžení lidí na ulici. Byt měl ložnici i s pracovním stolem, obývák propojený s malou kuchyní, byl moderně vybavený. Všude kolem mě byly krásné malé uličky s tapas bary, minutu Mercado de la Ribeira, minutu kavárny, kam jsem si chodila pro kafe, co jsem pila na balkoně pozorujíc co se děje na náměstí. Strávila jsem tu 8 dní.
Těžko se mi odhaduje úspora, protože třeba do té Paříže bych last-minute na Vánoce, kdybych měla normálně platit ubytování nejela, ceny v té době byly tak 4+ tisíce za noc. V Madridu bych nejspíš nezůstávala celý týden a v Bilbao bych zas asi nebydlela až tak moc v centru. Za reálné peníze bych si tedy pořídila o něco “prostší” ubytování. Ale i to by mě odhadem stálo dohromady přes 50 tisíc.
Moje zkušenosti jako hostitel
První žádosti o výměnu mi začaly chodit pár dní po dokončení profilu. Z prvotního nadšení jsem souhlasila se vším, bez ohledu na to, jestli jsem měla já plán být někde jinde. Takto jsem udala byt když jsem byla v Mexiku a Íránu, ale pak musela podniknout i nějaké “nemám kde bydlet” cesty, třeba do Krakova a do Norimberku. Pak už jsem měla našetřené body na klidně dvouměsíční cestu, začla si trochu víc vybírat a brala výměny co mi sedí do plánů, kdy jsem někde jinde nebo jsou opravdu dlouhé, že se mi vyplatí klidně někam odletět.
Jako hostitel jsem měla zatím 10 výměn. Špatnou zkušenost nemám žádnou. V drtivé většině po sobě všichni uklidili dočista a byt jsem dostávala ve stavu, v jakém jsem ho předávala. Takže jsem jen přijela domů, povlíkla postel, naplnila ledničku a rovnou jsem mohla relaxovat po cestě. Jednou jsem tam měla trochu bordelářku co nechala nepořádek na pultě, ale nic hrozného, 10 minut a byt jak ze žurnálu. Občas se celkem přirozeně stane, že někdo něco přemístí, což mě lehce rozčiluje a někdy i něco fakt nemůžu najít.
Jeden pár z Berlína u mě dokonce chtěl bydlet znovu, při další návštěvě Prahy, bohužel jsem tou dobou zrovna potřebovala být v Praze já.
Jak si vybrat a dohodnout bydlení
Není to tak jednoduché jako když si vybíráte hotel a v cuku letu máte rezervováno. Vyžaduje to čas a je potřeba to dělat s předstihem. Sám Home Exchange říká, že je potřeba oslovit aspoň 10 lidí, aby jedna výměna vyšla. Jo, tohle je trochu otrava. Ale hrozně záleží na okolnostech kdy a komu píšete. Jako majitel bytu mám k dispozici kalendář, kde vyznačím, kdy je můj byt k dispozici k reciproční výměně a kdy i za GPs. Logicky je výrazně větší šance, když při hledání bydlení píšu někomu, kdo tam to období k dispozici má. Vyfiltrovat jde lidi co odpovídají ve více než 80 % případů, to dělám, s neodpovídači nemá smysl se zdržovat.
Domovy jsou rozdělené na primární (bydlím tam) a sekundární (nebydlím tam, je to moje chatka u moře). Technicky u těch sekundárních může být větší šance, že jsou k dispozici po celý rok, ale taky to není pravidlo. Často jsou tam právě majitelé na zimu nebo na prázdniny nebo jsou tam jejich kámoši. Není úplně výjimka ani to, že byt je inzerovaný ještě třeba na Airbnb nebo jiné platformě a tu obsazenost tady v kalendáři nevidíte.
Jakmile mám vybrané kandidáty, rovnou je obepisuju. Home Exchange rovnou do okýnka pro zprávu předvyplní moji minulou zprávu s oslovením jménem toho člověka, co mu píšu, takže je to celkem jednoduchý. Já vždycky píšu něco ve smyslu, že jsem travelerka a foodie a chystám se navštívit to jejich město a jejich byt mi na to přijde perfektní. A že se k němu budu chovat se vším respektem. Nic dlouhýho. Mně lidi píšou v podobném duchu, většinou napíšou něco o sobě, někdy důvod proč jedou do Prahy, někdy s kým přijedou, někdy rovnou i nějaký otázky. Že se nemusím o byt bát a vrátí mi ho v perfektním stavu, to zmiňuje snad úplně každý.
Dřív jsem napsala bytu, co se mi líbil nejvíc a čekala co bude, až pak psala dalším. Teď už nečekám a bombarduju to všechno rovnou, později se můžu rozhodovat mezi těmi, co mi odpoví.
V Paříži a Bilbao jsem oslovila jediný byt a vyšlo to. Ale třeba na Sardinii jsem jich oslovila snad 15 a úplně bez šance, v sezóně všechno obsazený. Já to řešila dva týdny předem a to je na takhle dovolenkovou destinaci v červenci prostě pozdě.
Dlouhé výměny
Ve většině lidi poptávají krátké výměny, tak 3 až 5 dní. Já měla nejkratší 2 dny, nejdelší 14 dní – to bylo právě na Vánoce. A v září budu mít na 42 dní. O krátký výměny moc nestojím, protože nechci kupovat drahou letenku na konkrétní termín výměny a nebaví mě kvůli bodům za 3 dny připravovat byt na výměnu a dvakrát v jednom týdnu převlíkat postele.
S delší výměnou mi to už stojí za to a klidně se sbalím a někam odjedu. Problém je, že takových lidí, co chtějí v Praze trávit aspoň víc jak týden je fakt málo. Snažím se i filtrovat, aby mi o kratší výměny nepsali. Nejdřív jsem doplnila info k názvu bydlení. Teď už se moje bydlení jmenuje “Minumim stay 15 days” a stejně je to k ničemu, ty lidi to nečtou nebo to úplně ignorujou. Chodí mi tak dvě poptávky týdně na kratší období.
Šance jsem snad zvýšila přidáním fotky mojí pracovničky, protože logicky, kdo sem cestuje na dlouho bude chtít i pracovat
Co na Home Exchange miluju
Že to dělám hlavně kvůli tomu, že ušetřím na ubytování v zahraničí je jasný, ale má to pro mě ještě další plusy:
- líp využiju byt – nerada nechávám byt prázdný, přijde mi to jako takový plýtvání bytem.
- pořádně si uklidím – mívám doma docela pořádek pořád, jsem minimalista, nemám všude tisíc krámů, mám ráda prostor. Takže na první pohled krásně naklizeno, ale při vzebrubnějším průzkumu už by se něco našlo. Před vánoční výměnou jsem dokonce umyla okna, ledničku vždycky předávám čistou, i šuplík s naházeným vším možným na pečení jsem za poslední rok uklízela nějak častěji. Ten den kdy to připravuju na výměnu jsem na sebe sice vždycky naštvaná, že takhle uklízím pro cizí lidi a ne pro sebe, ale pak se do toho uklizeného vracím.
- okouknu cizí bydlení – patřím k lidem, co rádi chodí na návštěvy domů, zajímá mě jak jiní lidi bydlí, co mají doma za vychytávky, inspiruju se.
Jak byt připravit na Home Exchange
Řeknu jak to dělám já. Je to Home Exchange, z podstaty se počítá s tím, že v bytě máte své osobní věci. Já nemám doma jedinou skříň, co by se dala zamknout, nemám trezor, nic takového. Mám sklep a mohla bych tam něco přenést, ale nedělám to. Jsem líná a důvěřivá. V bytě nic extra cenného nemám, pokud by mi teda někdo neodnesl ledničku. Někdy se to sejde, že tam nechávám hotovost, to prostě schovám. Tak nějak věřím, že ty lidi přijeli objevovat Prahu a ne prolejzat moje věci. Ještě jsem nepřišla na to, že by mi něco zmizelo a jestli jo, tak jsem to asi nepotřebovala.
Co řeším speciálně pro výměnu
- povlečení a peřiny – na hotelech taky spím v povlečení v kterém spal někdo cizí, ale shodou okolností jsem měla dvoje peřinky, takže to poctivě rozděluju, mám svoje peřinky a polštáře s vlastním, lepším, povlečením a pak mám samostatný set pro hosty.
- vyklizená skříň – hosti potřebují mít kam dát svoje věci, takže jim nechávám úplně volné dvě skříně, což je asi i zbytečně moc, ale já mám skříní hodně a věcí málo. V Paříži třeba holka měla jen takovou tu tyč s ramínkama, ani to neměla zavřené a udělala mi tam asi 30 cm prostor a 3 ramínka a to je taky v pohodě.
- označuju si svoje skříně – jak jsem říkala, nemám žádné zamykání, ale dvě skříně v ložnici, kde jsou moje osobní věci mám označené, přelepené přes dveře páskou (která nebrání vstupu, jde normálně odlepit). Spíš než o majetek jde o to, že je tam bordel co se mi nechce uklízet, většinou tam před odjezdem v rychlosti naházím co ze sebe svlíknu a moje peřinky, tak jsem radši když tam nevlezou ani omylem.
- uklízím osobní věci – v koupelně samozřejmě nenechávám kartáčky a tak. Nechávám tam jen sprcháč, šampon, tekuté mýdlo. Sklidím všechno z kosmetického stolku, papíry ze stolu z pracovny, věci z věšáku.
- dojím lednici – všechno, co by se mohlo zkazit spotřebuju a vyklidím úplně část lednice, aby si tam mohli dávat sůj nákup. Jinak mám ale v lednici spoustu trvanlivých věcí, asi tisíc asijských omáček.
- uklidím a připravím byt – převleču postel, připravím ručníky, dám čistý ubrus, čisté pytle na odpadky, připravím dvoje klíče.
- dodám informace – ještě jsem nestihla udělat manuál, ale nechávám tam připravené heslo na wi-fi, mapu MHD, průvodce Prahou od Lonely Planet, Foodie průvodce Prahou od Taste of Prague a Honest Guide. Všechno samozřejmě v angličtině.
Občas tam hostům nechám nějakou pozornost, třeba před vánoci jsem jim nechávala cukroví, někdy se na to vykašlu a nedostanou nic.
Check-in a check-out
Tak půlku hostů jsem zvládla přivítat sama. Jsem doma a odjedu až jim předám klíče. V ostatních případech to za mě řeší mé skvělé kamarádky. Občas to není úplně zábava, protože skoro nikdy nepřijedou v domluvený čas a člověk jen sedí a čeká, protože už nemá cenu nic začínat, protože každou chvíli přijedou. Snažím se být vůči tomu tolerantní, protože sama mám taky často příliš ambiciózní plány ohledně toho, jak rychle se dostanu z letiště do ubytování.
Check-out neřeším, instruuju je, aby nechali klíče doma a zabouchli. Jen ověřím, že všechno proběhlo v pořádku, poděkujem si a šťastnou cestu.
Self check-in neumožňuju z bezpečnostních důvodů. Kromě toho bych asi od domu neměla svolení připevnit někam schránku na klíče, ale hlavně do těch plastových krabiček se dá velmi snadno dostat i bez kódu, kdyby někdo chtěl.
Tipy do začátku
Mám několik kamarádů ve fázi “Home Exchange zní skvěle, ale…”. Takže rovnou k těm největším obavám:
- není potřeba mít připravený byt dokud není domluvená výměna – fakt není potřeba před tím, než nabídnete svůj byt, mít konkrétně vyřešeno kam dáte svoje věci nebo mít nejdřív uklizený kumbál. Času je dost. A když to náhodou přijde brzo a ještě se na to nebudete cítit, pořád to můžete odmítnout.
- není potřeba mít vymazlený profil – jako markeťačka jsem kovářova kobyla… Profil jsem vyplnila asi za 10 minut s tím, že ho později hezky vyladím. Mám tam 6 fotek, na kterých chybí celý jeden pokoj. K vyladění už nikdy nedošlo. Fotky jsou určitě důležité, když je jich málo nebo nemám představu o tom, jak byt vypadá jako celek, jdu od toho. Stejně jako když jsou focené za tmy (vždycky chci vědět jak to vypadá za denního světla). Ale popis stačí krátký.
- je potřeba odpovídat – nevím, jak přesně funguje algoritmus řazení bytů, ale nemusím být raketový vědec na to, aby mi bylo jasné, že primárně bude platforma nabízet byty, u kterých je šance, že dojde k dohodě. Držím si to, že odpovím úplně každému a snažím se co nejrychleji. Jednu dobu jsem měla i status “do 2 hodin”, ale to jsem neudržela. Občas jsem se vždycky zasekla na tom, že nevím, co jim napsat. Teď už mám připravenou milou odmítavou odpověď bez udání důvodu a jen jim to tam vložím a odešlu.
- je potřeba se snažit – každý host hodnotí hostitele a každý hostitel hodnotí hosta. Někoho s nízkým hodnocením bych si do bytu nepustila a do nízko hodnoceného bytu bych nejela. Ani tohle není žádná věda, stačí nic nepodělat. Většina lidí je nastavená tak, že promine leccos, kromě toho když je na ně člověk nepříjemný a nepomůže. Hostitelé mi i píšou jen tak jestli je vše ok a nepotřebuju něco poradit. Já na to nejsem povaha, ale vždycky jim na začátku řeknu, ať se nebojí zeptat kdykoliv na cokoliv.
Funguje mi to teda hezky. Aktuálně mám 9163 bodů, což jsou další asi 3 měsíce bydlení zdarma. Úplně jednoduše jsem tedy za rok používání dokázala získat 4 měsíce ubytování zdarma. Nejtěžší je na tom vybrat, kam pojedu.