20 nejkrásnějších měst ve Španělsku: Velký průvodce a inspirace na cestu

Španělsko je moje láska. Mám ho procestované skrz naskrz. No dobře, nějaká místa mi ještě chybí, ale rozhodně ho mám procestované asi nejlíp z celého světa. Část jsem projela i autem a část pěšky. Španělská města jsou nádherná. Přes den klidnější a pomalá, s večerem a nocí živá. Majestátní katedrály, kamenné domy, zastíněné ulice. Žije se tu víc na náměstích než doma. Města tu patří lidem, což je nejlíp vidět při četných fiestách. Místní tapas bary a španělská jídla vám taky budou chutnat, slibuju.

Jak si vybrat to správné město

Přestože všechna španělská města mají společnou linku, co je odlišuje od jiných zemí na první pohled, každé španělské město je jiné, něčím výjimečné. A i když jsem přesvědčená, že žádné vás nezklame, tak je výběr samozřejmě dost velký na to, abyste si vybrali podle toho, co máte nejradši.

• Památky: Sevilla, Granada, Madrid
• Moře a pláže: Valencie, Málaga, Alicante
• Jídlo: San Sebastián, Bilbao
• Klid bez turistů: Jaén

Řazení je víceméně náhodné. Nedokážu vybrat, které je nejlepší, natož je všechna seřadit. Moje láska patří všem, jen každému jiným způsobem a kvůli něčemu jinému.

Velká trojka

Jestli hledáte velká města a přímé letecké spoje, začněte tady. Tohle jsou 3 největší města. Každé je jiné, ale všechna jsou světová. A co víc, jestli máte i víc času a fakt vyhledáváte městský život, díky rychlým španělským vlakům se dají logisticky celkem dobře spojit do jednoho výletu, ideálně pak s příletem do Barcelony a odletem z Madridu (nebo naopak).

1. Madrid: královské město plné kultury

Madrid pro mě možná není láska na první pohled jako Barcelona, ale má velkou energii, monumentální architekturu a široké bulváry. Ze všech španělských měst působí nejvíc kosmopolitně, jako velkoměsto. A ostatně taky je největší. Žije tu víc než dvakrát tolik lidí, co v Barceloně.

Co musíte vidět: Dominantou je obrovský královský palác, Palacio Real. Jestli jste milovníci umění, nesmíte vynechat „zlatý trojúhelník“ muzeí – kromě slavného Prada sem patří i Reina Sofía s Picassovou Guernicou a pestrá sbírka Thyssen-Bornemisza. Za procházkou a relaxem můžete do parku Retiro, kde se můžete i projet na lodičkách.

💡 Můj tip: Legendární churros tu mají v Chocolatería San Ginés, kde je pro velkou slávu otevřeno nonstop, takže pokud se chcete vyhnout frontám, můžete sem skočit klidně i nad ránem. Nejlepší výhled na město je ze střešní terasy Círculo de Bellas Artes.

2. Barcelona: Gaudího architektura a srdce Katalánska

Barcelona má všechno. Gotické uličky, surrealistické stavby skoro jako z jiné planety a všudypřítomný Gaudího rukopis, ale i pláž.

Co musíte vidět: Ikonou je nedostavěná bazilika Sagrada Família. Interiér připomíná kamenný les, a takovou hru světel jako tady nikde jinde neuvidíte. Další povinností je barevný Park Güell s výhledem na celé město a uličky staré gotické čtvrti (Barri Gòtic).

💡 Můj tip: Určitě budete chtít vyrazit na slavnou ulici La Rambla a nebudu vám to rozmlouvat, jen mějte na paměti, že je to hodně turistické. Pokud chcete zažít autentickou atmosféru, nasedněte na metro a zajeďte do čtvrti Gràcia. Dřív to byla samostatná vesnice a dodnes si zachovala klidnější ráz s malými náměstíčky, kde vysedávají místní u kávy a vína.

3. Valencie: město budoucnosti a rodiště paelly

Valencie je moje srdcovka a možná nejpříjemnější město pro život v celém Španělsku. A taky nejslunečnější španělské město. Nemá davy Barcelony ani betonovou tíhu Madridu. Prolíná se tu historie s moderní architekturou. Unikátem je dlouhý park v bývalém korytě řeky Turia, který se vine napříč celým městem až k moři, kam snadno dojedete na kole, protože celé město je jedna perfektně připravená cyklostezka.

Co musíte vidět: Jako z jiného světa působí komplex Město umění a věd (Ciudad de las Artes y las Ciencias) od architekta Calatravy – když si chci ve Valencii užít trochu klidu třeba s knížkou, jdu sem a sednu si na lavičku v parku někde s výhledem na tyhle budovy co vypadají jako z vesmíru. V historickém centru nesmíte vynechat Mercado Central (chrám jídla v secesním stylu) a burzu hedvábí La Lonja de la Seda, pěkný je i výhled na město z brány Torres de Serranos.

💡 Můj tip: Víte, že slavná paella, španělské národní jídlo pochází právě odtud? Je spoustu druhů paelly, ale ta původní, která se pro pořádek označuje paella Valenciana je s králíkem a velkými bílými fazolemi. Kde jinde ji ochutnat než tady (respektive vyhněte se centru, zajeďte do Albufery). Druhá velmi lokální věc je horchata, bílé mléko z chufa oříšků.

Andalusie na jihu Španělska

Andalusie je nevjětší španělský region a rodiště flamenca, tapas i koridy. Na každém kroku je tu znát dědictví po Maurech – od paláců po mešity. Je tu horké slunce a bílé vesničky. Ideální místo i pro roadtrip.

4. Sevilla: flamenco a pomeranče

Sevilla se musí prožít. Horký vzduch často nasycený vůní pomerančovníků. Je to nejteplejší španělské město, teploty v létě jsou tu i dost přes 40 °C, takže je lepší sem vyjet mimo hlavní sezónu, „léto“ je tu už v dubnu. Horko posouvá život do pozdních večerních hodin (i restaurace tu otvírají často ještě o něco později než ve zbytku Španělska), noci jsou tu v ulicích plné života i vášně pro flamenco.

Co musíte vidět: Královský palác Real Alcázar je povinností, jeho zahrady a sály si zahrály i Vodní zahrady ve Hře o trůny. Ze všech španělských náměstí co jsem viděla, Plaza de España v Seville je nejkrásnější.

💡 Můj tip: V Seville nechodí ani tak na jídlo, jako spíš na tour de bar (od baru k baru). Obecně je tady hodně míst, kde můžete sedět přímo na baru a jen si objednávat tapas a pití, takhle to mám ráda. Vyhněte se restauracím s obrázkovým menu u katedrály a zajděte do El Rinconcillo, což je nejstarší bar ve městě (už od roku 1670). Dejte si tam u pultu skleničku vino de naranja (pomerančové víno) a nasávejte atmosféru.

5. Granada: pohádková Alhambra a tapas k drinku zdarma

Granada je město, kde je hodně cítit historie. Je to poslední bašta Maurů na Pyrenejském poloostrově a ta orientální atmosféra je tu cítit doteď. Uprostřed města je jeden z nejkrásnějších paláců Evropy, okolo něj palmy a bílé domy a v dáli město obklopují (někdy i zasněžené) vrcholky Sietta Nevady.

Co musíte vidět: Bez diskuze je to Alhambra, komplex paláců a zahrad Generalife je vrcholem islámského umění a nechat si ho ujít by byl hřích (lístky si kupte předem, bývají vyprodané). Hned naproti se ve svahu je stará arabská čtvrť Albaicín, bludiště úzkých uliček, které jsou fajn na procházku a je odtud taky hezký výhled na Alhambru i na celé město.

💡 Můj tip: Granada je jedno z posledních měst ve Španělsku, které ve většině podniků drží starou tradici tapas zdarma. Když si v baru objednáte pivo nebo víno, automaticky k němu dostanete talířek s tapas. A nemluvím o pár olivách nebo mističce s oříšky, to je ve Španělsku běžné všude. Mluvím o sýrech, salámcích, malých bagetkách nebo i miniburgříkách. V Granadě reálně nemusíte jít na večeři, abyste se najedli, stačí si dát dva tři drinky.

6. Málaga: brána slunečného pobřeží

Hodně lidí přiletí do Málagy a z letiště rovnou zamíří do letovisek podél pobřeží Costa del Sol. Nebo rovnou vyrazí na roadtrip po Andalusii a Málaze pozornost nevěnují. Pro hodně lidí je to tranzitní kamenné město. Já ho mám ale moc ráda, slunce tu svítí 300 dní v roce a žila jsem tu 3 měsíce a nepřestalo mě to bavit. Jako centrála pro výlety po okolí taky super. I když je v Málaze teplo a slunečno, moře je tu paradoxně studené i v létě (v říjnu je možná teplejší než v červenci). Né, že byste se nevykoupali, ale pro lidi co preferují teplou vodu to úplně hitparáda není.

Co musíte vidět: Nad městem se tyčí pevnost Alcazaba, taková menší varianta granadské Alhambry, a hned pod ní leží starověké Římské divadlo. Kontrast kultur v tak malém prostoru je zajímavý. Málaga je rodiště Picassa, takže tu je i Picassovo muzeum v paláci Buenavista. Určitě nevynechejte procházku po moderní přístavní promenádě Muelle Uno s barevnou kostkou centra Pompidou.

💡 Můj tip: Až dostanete hlad, zamiřte na městskou pláž La Malagueta (nebo ještě lépe dál do rybářské čtvrti Pedregalejo). Hledejte staré loďky naplněné pískem, ve kterých se na ohni opékají espetos, čerstvé sardinky napíchnuté na bambusové tyči.

7. Córdoba: nejkrásnější kvetoucí dvorky

V Córdobě vedle sebe po staletí žili křesťané, muslimové a židé, což vytvořilo unikátní architekturu a vůbec tak nějak ráz města. Jsou tu úzké zastíněné uličky a domy mají pátia často vyzdobená spoustou květin. Paradoxně i přes horko jaké tu je, tohle je asi nejkvětinovější město co jsem ve Španělsku viděla.

Co musíte vidět: To hlavní co sem táhne turisty je Mezquita (mešito-katedrála). V ní je přes 850 sloupů s červeno-bílými oblouky a uprostřed je křesťanská katedrála. Z věže je výhled na město. Pak je tu starý Římský most a Alcázar s moc pěknými zahradami a taky královskou stájí, kam se můžete podívat i na jezdeckou show.

💡 Můj tip: V květnu je tu festival pátií. Kdykoli jindy zamiřte do čtvrti San Basilio, kde jsou některá pátia otevřená celoročně.

8. Ronda: město na skále nad propastí

Ronda je ve Španělsku nejdramatičtější. Bílé město, které je doslova „rozseknuté“ hlubokou roklí El Tajo na dvě části. Ty spojuje most co sahá až dolů do propasti.

Co musíte vidět: Dominantou je Puente Nuevo, který spojuje starou maurskou čtvrť s tou „novou“. Ronda je také kolébkou moderní koridy, nahlédnout tu můžete do Plaza de Toros, jedné z nejstarších a nejkrásnějších arén ve Španělsku, která je celá z kamene.

💡 Můj tip: Nedívejte se z mostu jen dolů. Najděte stezku (začíná u náměstí Plaza de María Auxiliadora), která vede dolů do rokle k vyhlídce u starého mlýna. Odtud, zespodu, uvidíte most v celé jeho majestátnosti. Nahoru je to trošku výšlap, ale stojí to za to.

9. Cádiz: nejstarší město západního světa

Cádiz je nejstarší trvale obydlené město v západní Evropě a leží na konci úzkého poloostrova, takže moře je kolem dokola. Tohle město (a jeho dlouhá promenáda Malecón) si nejednou zahrálo ve filmech kubánskou Havanu, tak asi takhle to tu vypadá.

Co musíte vidět: Nepřehlédnutelná je Katedrála se žlutou kopulí. Určitě vyšplhejte na věž Torre Tavira, kde je nejlepší výhled na celé bílé město. A v podvečer zamiřte na městskou pláž La Caleta, která je mezi dvěma hrady (tady se Halle Berry vynořila z moře v bondovce Dnes neumírej).

💡 Můj tip: V Cádizu nehledejte nóbl restaurace, tady vládne pescaíto frito (smažená ryba). Na náměstí Plaza de las Flores je Freiduría Las Flores, smažírna, kde prodávají mix čerstvých ryb v papírovém kornoutu. Levné, mastné, na ulici.

10. Tarifa: surfařský ráj

Tohle místo přitáhlo mojí pozornost tím, že je to nejjižnější bod kontinentální Evropy a do Afriky to je přes moře jen 14 kilometrů. Afrika je tu z mnoha míst v okolí taky vidět. Není to typický turistický cíl, nejsou tu žádné památky, za kterými by lidi jezdili, takže to má takovou jinou a dost pohodovou atmosféru.

Co musíte vidět: Tím hlavním bodem je hráz k Isla de las Palomas. Je to jediné místo na světě, kde nalevo je Středozemní moře a napravo divoký Atlantský oceán. Hezká je procházka starým městem a bílými uličkami a bránou Puerta de Jerez nebo hrad Castillo de Guzmán el Bueno. V okolí jsou super pláže kam se jezdí surfovat i jen tak relaxovat (ale dost na nich fouká).

💡 Můj tip: Kromě větru je Tarifa vyhlášená ještě červeným tuňákem (atún rojo). Loví se tu tradiční metodou almadraba už od dob Féničanů. V restauraci El Lola nebo Bar El Francés a dostanete „tarantelo“ nebo tatarák z tuňáka. A na západ slunce do plážového baru na pláži Valdevaqueros.

11. Jaén: hlavní město olivového oleje

Jaén jsem při svých cestách po Španělsku objevila úplnou náhodou a jsem za to ráda. Jako jsem ho neznala já, tak asi ani nikdo moc další, nebyli tu prakticky vůbec turisti (a když, tak Španělé). Zažila jsem tak momenty jako úplně prázdné hlavní náměstí před katedrálou v prostřed dne. Krásný klid a výborné jídlo.

Co musíte vidět: Městu dominuje obrovská renesanční Katedrála nanebevzetí Panny Marie, která prý sloužila jako předloha pro katedrály v Latinské Americe. Na kopci nad městem je hrad Castillo de Santa Catalina. Výhled odtud na katedrálu obklopenou městem a město obklopené olivovými háji je výjimečný. Za návštěvu stojí i místní Arabské lázně (Baños Árabes), největší a nejzachovalejší ve Španělsku.

💡 Můj tip: Provincie Jaén je klíčovým producentem olivového oleje, takže ten tu určitě musíte ochutnat. Nebude to těžké, dávají ho všude automaticky na stůl k jídlu. Ale i do čokolády nebo do zmrzliny. A stejně jako v Granadě, i tady v barech funguje kultura tapas zdarma, často jsou to migas nebo sýr v oleji.

Španělský sever

Zelené Španělsko, „España Verde“. Severní pobřeží Španělska a jeho regiony Galicie, Asturie, Kantábrie a Baskicko je chladnější a vlhčí, ale také je tu hodně zeleno a časté mlhy. Pobřeží tu omývá oceán, takže jestli vám španělské pláže jinak přijdou nudné, tak tady rozhodně ne. Tady jsou útesy, vlny, hodně se tu surfuje, jsou tu skvělé ryby a mořské plody.

12. Santiago de Compostela: cíl poutníků

Santiago je finále asi nejslavnější pouti světa, Camino de Santiago, a ta atmosféra a euforie, na hlavním náměstí před, je tak silná, že vás pohltí, i když jste sem sami pěšky nedorazili.

Co musíte vidět: Srdcem všeho je Katedrála svatého Jakuba, kde prý leží ostatky apoštola. Když budete mít štěstí uvidíte v akci Botafumeiro, obří stříbrnou kadidelnici, kterou osm mnichů rozhoupává napříč celou lodí chrámu rychlostí až 68 km/h. Je to dost dobrá podívaná.

💡 Můj tip: V Galicii je to hodně o mořských plodech, i takových, jaké jsem nikdy předtím neviděla, takže určitě zamiřte do Mercado de Abastos nebo Rúa do Franco, kde jsou výlohy plné čerstvých mořských plodů. Musíte ochutnat mušle svatého Jakuba (často se podávají na lastuře místo talířku), pulpo á feira (chobotnici s paprikou) a pimientos de padrón (malé zelené papričky, u kterých platí „některé pálí, jiné ne“ a pochází z nedalekého Padrónu). A jako dezert tarta de Santiago, mandlový koláč s křížem (vysypaným cukrem).

13. Fisterra: konec světa

Fisterra je nejmenší městečko na mém seznamu. Vlastně to ani není tolik město, jako symbol. Staří Římané věřili, že tady, na mysu Finis Terrae, končí pevnina a začíná temné moře, že je tu konec světa. Dnes už víme, že to tak není, ale poutníci sem pořád za symbolickým koncem světa chodí. A to právě ze Santiaga, je to takové prodloužení Camino de Santiago ještě o pár dní.

Co musíte vidět: Hlavním bodem je samozřejmě maják Faro de Fisterra, který stojí vysoko na útesech nad bouřícím Atlantikem, asi 3 kilometry nad městem. Je tu slavný patník „Kilometro zero“. Samotné městečko dole pod mysem je rybářská osada s tapas bary a pláží Praia de Langosteira.

💡 Můj tip: Na maják se chodí lidé dívat na západ slunce. Můžete si tam přinést galicijské víno Albariño a vypít si ho jen tak na kameni nad útesem a nebo si to užít z místní kavárny. Tam nahoře je i hotel, kde se taky jednou ubytuju, až budu velká.

14. A Coruña: skleněné město

A Coruña vypadá trošku jinak než zbytek Španělska. Fasády domů jsou obohacené o bílé prosklené balkony galerías, které v místním míň hostinném počasí dostávají víc světla dovnitř do domů. Kolem města vede dlouhá krásná promenáda s výhledy na divoký oceán.

Co musíte vidět: Tím hlavním tahákem je Torre de Hércules (Herkulova věž). Nejstarší a stále funkční maják na světě (postavili ho už Římané v 1. století), který je zapsaný v UNESCO. Nahoru můžete na výhled na atlantik. Hezké je nábřeží Avenida da Mariña, kde uvidíte ty slavné skleněné fasády zblízka.

💡 Můj tip: A Coruña má nejdelší městskou promenádu v Evropě (přes 13 km). Půjčte si kolo nebo se prostě projděte kolem oceánu od majáku až k pláži Riazor. A jestli jste pivaři, právě tady se vaří slavné pivo Estrella Galicia. Takový chrám tohohle piva je tu Cervecería de Cuatro Caminos, kde ho čepují přímo z tanků, které visí u stropu.

15. Bilbao: stoly obložené pintxos

Bilbao je vstupní brána do hrdého Baskicka – regionu s vlastním jazykem, zelených kopců a nejlepším jídlem z celého Španělska. Sem se taky nejezdí za památkama, ale spíš si naplnit bříška.

Co musíte vidět: Ikonou města je Guggenheimovo muzeum od Franka Gehryho. I kdybyste nešli dovnitř na výstavy, ta samotná budova stojí za to. Je obložená titanovými pláty, které mění barvu podle slunce. Hned před ní hlídá obří květinový pes Puppy a strašidelný pavouk Maman. Za kontrastem pak vyrazte do Casco Viejo (Starého města).

💡 Můj tip: Tady vládnou pintxos. Chlebíčky obložené kdečím španělským. Ale tady jsou jim plné tácy, pulty, výlohy. Nejlepší koncentrace barů je na náměstí Plaza Nueva a nebo můžete zajít do tržnice Mercado de la Ribera. K jídlu si objednejte místní jemně perlivé víno Txakoli – číšník ho bude nalévat z výšky, aby se o dno sklenice „rozbilo“ a uvolnilo aroma. Fajn zážitek.

16. Santander: paláce u divokého pobřeží

Santander byl během „Belle Époque“ letním sídlem španělské královské rodiny a ta atmosféra je tu dodnes. V nedalekém Somo, kam se jezdí MHD lodičkou je vyhledávaná surfařská vesnička, tam jsem bydlela já.

Co musíte vidět: Symbolem města je Palacio de la Magdalena, bývalé letní sídlo krále, které stojí na špičce poloostrova obklopené mořem. Podél poloostrova vede pláž El Sardinero. U přístavu je Centro Botín, futuristická budova s vyhlídkovou terasou.

💡 Můj tip: Santander má jeden gastro zákon: Neděle bez rabas není neděle. Rabas jsou křehké smažené proužky (ne kroužky) chobotnice. Zajít na ně můžete do čtvrti Puerto Chico.

17. Gijón: vlny a jablečný cider

Tohle místo mě bavilo svým klidem. Bylo hrozně jednoduché tu jen tak být. Každý den si zajít do pekárny, projít se po pláži až k útesům za městem a ochutnávat místní speciality.

Co musíte vidět: Srdcem města je dlouhá městská pláž Playa de San Lorenzo, po které se dá chodit hodiny (a v zimě tu uvidíte spousty surfařů). Určitě vyběhněte nahoru do staré rybářské čtvrti Cimavilla, na jejímž vrcholu stojí monumentální betonová socha Elogio del Horizonte (chvála obzoru). Když se postavíte přesně do jejího středu, uslyšíte, jak socha zesiluje zvuk vln narážejících o útesy. Akustický zážitek.

💡 Můj tip: V Gijónu se pije sidra (jablečný cider), na což jsem se těšila, ale není to jak cider z plechovky. Je hodně naturální, spíš mi připomínal zkažená jablka než cider, ani jeden pokus jsem nedopila. Ale! Má to svoji show, takže to stojí za to i tak. Cider se totiž musí při nalévání provzdušnit a tak se také nalévá hodně z výšky. Pro milovníky řízků je tu pak asturská specialita cachopo, obří hovězí řízek plněný šunkou a sýrem.

Východní pobřeží a ostrovy

Nekonečné léto, tyrkysové moře a středomořská pohoda. Můžete si tu užívat plážový život (a koupat se prakticky po celý rok), ale můžete taky jet na nespočet různých výletů po okolí, které nabízí rozmanitost.

18. Alicante: pevnost nad přístavem

Alicante mám ráda pro jeho kompaktnost. Pláž je tu přímo ve městě a přitom to je klasické tradiční španělské město, ne plážový resort. Je tu hodně slunečno a je to také super základna pro výlety po pobřeží na další pláže a menší městečka. TRAM Alicante (takové jaké pozemní metro) vede přes oblíbený Benidorm až do Dénia.

Co musíte vidět: Nepřehlédnutelný je hrad Castillo de Santa Bárbara na vrcholu hory Benacantil. Výhled odsud na přístav při západu slunce je kýč v tom nejlepším slova smyslu. Nahoru se dá vyjet i výtahem přímo od pláže, takže ideál. Dole ve městě je ikonická promenáda Explanada de España. Je dlážděná 6 miliony malých mozaikových kostek, které vytvářejí vlny, okolo jsou vysázené datlové palmy.

💡 Můj tip: Zkuste místní rýži, arroz a banda, vařenou v silném rybím vývaru. Podává se s alioli (česneková majonéza) a seženete kolem přístavu nebo ve čtvrti El Barrio. Skvělé speciality má i místní tržnice Mercat Central d’Alicante.

19. Palma de Mallorca: katedrála zrcadlíci se v moři

Palmě se někdy přezdívá „malá Barcelona“ kvůli podobné architektuře a bulvárům (ostatně Mallorca je z Barcelony co by kamenem dohodil). Palma je ale klidnější a menší.

Co musíte vidět: Dominantou, kterou uvidíte už z dálky (pokud byste teda připluli po moři), je obří gotická katedrála La Seu. Je unikátní tím, že stojí přímo na břehu moře a na její přestavbě se podílel i samotný Gaudí. Druhou významnou památkou je Castillo de Bellver, hrad s kruhovým půdorysem s 360° výhledem na celý záliv a město.

💡 Můj tip: Na Mallorce musíte ochutnat Ensaimadu z pekárny. Tradiční pečivo ve tvaru spirály, posypané moučkovým cukrem. Nebo zajděte do historické čokoládovny Ca’n Joan de s’Aigo a dejte si k ní horkou čokoládu nebo jejich domácí mandlovou zmrzlinu. Hodně profláklá ale taky hodně super je pekárna Fornet de la Soca.

20. Las Palmas de Gran Canaria: nejlepší městská pláž Evropy

Moje oblíbené útočiště na zimu, když chci zůstat v Evropě. Totálně miluju místní promenádu kolem pláže Las Canteras, která má snad 3 kilometry, je obsypaná podniky s tapas a procházet bych se to mohla pořád dokola.

Co musíte vidět: Srdcem Las Palmas je historická čtvrť Vegueta. Dlážděné uličky a domy s vyřezávanými dřevěnými balkony jsou nádherné. Je tu Casa de Colón (Kolumbův dům), kde mořeplavec skutečně pobýval před cestou do Ameriky.

💡 Můj tip: Co musíte na Kanárech ochutnat, jsou papas arrugadas con mojo. Jsou to malé brambory vařené v mořské vodě (takže mají slanou krustu), polité červenou nebo zelenou omáčkou. Na tapas a víno zajděte do Mercado del Puerto na konci pláže Las Canteras. A ve čtvrtek jsou ve Veguetě tapas nights.