Saúdská Arábie: AlUla a Hegra

Saúdská Arábie je obrovská a já zatím viděla jen Jeddah a okolí AlUla, což je dost málo na to, abych měla nárok dělat hodnotící žebříček. Každopádně přírodu, čím myslím hlavně poušť a impozantní pískovcové skalní útvary, rozhodně řadím k těm nejhezčím pohledům, jaké jsem kdy viděla. Turismus je tu na rychlém vzestupu a tak je stále možnost užít si obojí – jak velkou snahu a péči místních, tak i klid a prostor na místech, která ještě nejsou přelidněná turisty.

AlUla si mě získala snad už na letišti. Malé letiště, kde je maximálně kolem 5 odletů a příletů denně je obklopené horami, zřejmě celkem nové a v příletové hale (kam se člověk dostane tak 3 minuty po vystoupení z letadla) vás velmi mile přivítají a nabídnou kafe s kardamomem a datle. AlUla je zatím celkem neobjevená, protože Saúdská Arábie byla turismu dlouho uzavřená, až do roku 2019 (a pak s otevřením přišel Covid a uzavření hranic). To mě samozřejmě lákalo a na místním turistickém ruchu je to i docela znát – jednak je vidět jak se snaží, jednak je vidět, že nemají s turisty tolik zkušeností a některé věci nemají úplně zmáknuté.

Petra a Wadi Rum v Jordánsku versus Hegra a AlUla v Saúdské Arábii

Byli jste někdy v Jordánsku v Petře? A v poušti ve Wadi Rum? Pak vám to AlUla bude hodně připomínat. Není divu. Skalnatá oblast v Petře, která patří k dobře známých a turisticky extrémně obdivovaným místům, se odtud táhne až do Arábie, k AlUla. Ano, Jordánsko je mnohem známější, ale v Arábii je toho většina.

Ani podobnost Hegry a hrobek vytesaných do kamene není náhodná. Když oázy v Petře vyschly, zamířili místní obyvatelé, nabataeáni, právě sem k AlUla a místo o velikosti 52 hektarů v 2. století před naším letopočtem osídlili jak kvůli vodě, tak pro dobrou strategickou polohu a přehled o okolí. Měli to sem jen něco přes 500 kilometrů.

Dokážu si představit, že i jen cesta autem po silnici od Jordánských hranic (nebo přímo z Petry) do AlUla musí být překrásný zážitek plný dechberoucích pohledů na skály.

Jak se do AlUla dostat

Letadlem. Letiště Prince Abdul Majeed bin Abdulaziz  (ULH) je 25 kilometrů jihovýchodně od Al Ula. Lety přímo ze Saúdské jsou tu z Riyádu, Jeddah nebo Damman, mimo Saúdskou je nejbližší Dubaj, ale létají sem přímé lety i například z Káhiry, Sofie nebo Paříže. Hádám, že s rostoucím zájmem o turistiku v Saúdské Arábii další možnosti jen porostou, z Prahy každopádně zatím jedině s přestupem.

Autem to jde samozřejmě taky, ale Saúdská je veliká, takže je to spíš tak pro ty, co jedou vyloženě roadtrip. Z Jeddah je to 7,5 hodiny, z Mediny 3,5 hodiny, z Petry v Jordánsku necelých 7 hodin.

Vstup do země – víza do Saúdské Arábie

Vízaa se dají pořídit předem on-line, ale i “on arrival” přímo na letišti. My je měli už z Jeddah, kam jsme do Saúdské přiletěli. U samoobslužného kiosku stačí vložit pas, naklikat údaje, nechat naskenovat otisky, zaplatit a s papírkem jít na celní kontrolu, kde zkontrolují údaje a otisky a dají razítko do pasu. Víza stála 480 saúdských riálů (asi 2800 Kč), ale výhoda je, že platí celý jeden rok (pokud mezitím nevyměníte pas nebo tak něco), takže se za tu cenu dá Saúdská Arábie navštívit i víckrát, jeden pobyt může být ale maximálně na 90 dnů.

Ubytování v AlUla

Ubytování v AlUla je poměrně drahé. My bydleli jižně od centra města, kde jsme našli celkem levné bydlení, ale pozičně je nejlepší buď centrum města nebo pokud máte auto tak směrem na sever od centra, protože tím směrem jsou všechny highlighty v okolí.

Bydlet lze ve městě v klasickém hotelu, ale i v poušti v podobě glampingu, podobně jako to můžete znát z jordánské Wadi Rum.

Tipy na ubytování v AlUla

Hegra

První Saúdsko-arabská památka Unesco Hegra, jak už jsem zmínila, dost připomíná skalní město Petra v Jordánsku.

Na místo není možné dostat se na vlastní pěst, vjezd je povolen pouze oficiálním autobusům, džípům a koňským povozům. Jestli si myslíte, že se všude půjde kdyžtak nějak dostat, protože přece nikdo nemůže oplotit poušť s obřími kameny, tak chyba. Může!

Je potřeba si koupit vstupenku a využít průvodců. Místo je dost rozlehlé, takže to není ani na pěší procházku.  Ke vstupu se dá ale dojet autem, je tu velké parkoviště. Z nějakého důvodu nám na centru pro návštěvníky tvrdili, že na dnes už nejsou volné lístky, přitom když jsme dojeli na místo nebyl to vůbec žádný problém a skoro nikdo tam nebyl. Tuhle zkušenost jsme rozhodně neměli jako jediní a nevím, ale trochu to vypadá, že tu dělají marketing exkluzivity a nedostupnosti. Takže pokud sem zamíříte, pamatujte na to a nenechte se na první dobrou odradit.

Prohlídka Hegry obnáší 4 zastávky:

• Jabal AlAhmar – pojmenovaný podle červené barvy skály, ve které bylo nalezeno 18 hrobek.
• Hrobka Lihyan son of Kuza – tahle 21 metrů vysoká hrobka nebyla z neznámých důvodů dostavěná, ale díky tomu dnes víme, že hrobky stavěli (resp. vysekávali do kamene) směrem shora dolů. Kdyby dostavěná byla, byla by tu tou největší. Další zajímavostí je, že na rozdíl od všech ostatních hrobek tahle nebyla určena pro rodinu, ale Lihyan si ji nechal stavět pouze sám pro sebe.
• Jabal AlBanat – 29 hrobek vysekaných ze všech stran velké pískovcové skály, které byly tvořeny pro ženy. Do jedné z hrobek je možné vejít, jsou tam v kameni vyhloubené “poličky” nad sebou, kam se ukládala těla.
• Jabal Ithlib – velká jídelna s dobrým výhledem do kraje určená pro slavnostní a setkávací účely.

Nabataeni byli velmi znalí v odvádění vody, stavby mají kanálky na odvádění vody a proto se jim ty pískovce dodneška nerozpadly. Jinak ale v AlUla na mnoha pískovcích je vidět, jak se kus odlomil, typicky celkem zajímavým způsobem, kdy to vytvoří úplně plochou stěnu skály.

Celá prohlídka trvá asi dvě hodiny (spíš dvě a půl) a typická arabská pohostinnost je k mání i tady, při čekání na bus i po návratu nám nabídli čerstvý poměrančový džus a sušené ovoce.

Kromě toho je možná ještě noční návštěva, Hegra after dark, kdy vás dovezou na jedno místo osvětlené svíčkami, prý abyste zažili atmosféru tak, jak ji zažili místní. Nebyli jsme tam, ale umím si představit, že je to hezký zážitek.

Elephant rock

Padesátimetrový šutr, který trochu připomíná slona a proto se stal (druhou) hlavní atrakcí v AlUla. Představovala jsem si šutr ve volné přírodě, ke kterému možná dorazí pár lidí. Tak takhle to není. Je to turistická atrakce se vším všudy, je tu Salt (burgrárna), kavárna a spoustu posezení na polštářích v dírách v písku nebo na postelích s nebesy. Hraje tu hudba a po setmění se na vedlejší skálu promítá nápis AlUla. Chvíli jsem váhala jestli je to přehnaně zturistizované místo, ale je to udělané celkem s citem a má to svojí atmosféru, která je krásná, i po setmění, když se rozsvítí louče to opravdu stojí za to.

Dadan a Jabal Ikmah

Město Dadan, hlavní město království Dadan a Lihyan. Jabal Ikmah nabízí ve skalách vyrytých spoustů starých nápisů v 5 různých jazycích, převážně z doby Dadanitů a Lihyanitů. I sem je ale potřeba vstupenka.

Al Mabyiat (Old Town)

Staré město přes den je klidná širší ulice s krámky s místními výrobky a suvenýry, kavárnami a restauracemi s venkovním sezením. Večer je to ulice plná lidí, s krásným osvětlením, kde voní jídlo a celkem to žije.

Oasis Heritage Trail

Prakticky přes ulici od starého města je taková větší zahrádka (nebo menší farma), kde se pěstují všechny možné druhy zeleniny a místo je pěkné na procházku. Byly tam věci jako kedlubny nebo rajčata, nic co bychom z domova neznali, ale v obklopení palmovým hájem, ja nímž začínala rozlehlá poušť posetá skalnatými masivy, to celé působilo úplně jinak než známá venkovská zahrádka.

Východ slunce nad AlUla – Harrat viewpoint

Kousek nad AlUla je vyhlášené vyhlídkové místo Harrat. Je to hned nad městem, ale jede se tam po silnici oklikou okolo Winter parku asi 20 minut. Vyrazili jsme sem na východ slunce, který byl překrásný, ale viděli jsme ho kousek bokem, protože silnice byla zatarasená autem hlídače, který tam před desátou nikoho nepustí. Takže vyhlídka super, ale ne v 7 ráno. Hlídače se nás ale zželelo a odvedl nás na místo, odkud jsme pěkný výhled měli.

Také je tu (až na výběžku) skvělá řecká restaurace na snídani, Okto. Tak ani tam jsme nebyli.

Maraya

Obří budova mezi skalami v poušti, s restaurací, kavárnou a nějakým tím uměním. To podstatné ale je, že stěny celého objektu jsou ze zrcadla, takže okolní skály, písek a nebe se v nich krásně odráží. Jako největší zrcadlová budova na světě je i v Guinnessově knize rekordů. Není to teda úplně přírodní památka, ale má to něco do sebe. My byli těsně před západem slunce a stálo to za to.

Rooftopová restaurace Maraya social je pod vedením anglického michelinského šéfkuchaře Jasona Athertona.

Pozorování hvězd v Al Gharameel

Hvězdy jsou tu krásně vidět leckde, ale o několik úrovní lepší zážitek je to v Al Gharameel, s místním vypravěčem (Rawi), který při tradičním posezení na koberci vypráví pohádky vázané na jednotlivé hvězdy a souhvězdí. Není tu světelné znečištění a v absolutní tmě je vidět i Mléčná dráha. Tuhle část jsme bohužel vynechali, hlavně teda proto, že to spojují i s večeří a s cestou to tak zabere čas asi od 6 večer do půlnoci, což jsme v našem nabitém programu už nenašli. Tak příště!

Citrusový festival v AlUla

Na ten štěstí nejspíš mít nebudete, koná se jeden víkend ročně v lednu, ale my jsme na něj to štěstí měli a protože jsem nikdy nic podobného nenavštívila, byl to zážitek. V podstatě je to takový farmářský trh, na kterém jsou jen citrusy. Na místo kus víc v poušti nás z blízkého parkoviště dovezl minibusík, tradičně jsme u vstupu dostali kardamom kávičku. A pak už všude byly jen pomeranče jaffa a helo citrony. A obrovské množství různých odrůd, které jsem nikdy předtím neviděla. Samozřejmě tam byla možnost koupit si pomeranče nebo pomerančový džus, ale i nějaké palačinky s marmeládou a tak.

Kde jíst v AlUla

Výborný klasický arabský oběd, kuře mandi s rýží, jsme měli v tradiční restauraci AlUla Heritage Restaurants & Kitchen, včetně nápojů a kunafy (ta byla slabší) to stálo 65 pro 3 lidi. Je to kousek bokem od města, ale stojí za to. Hezká večeře venku byla v Al Nakheel přímo na hlavní ulici v historickém centru. Trochu víc posh, ale skvělá večeře stále s arabskou kuchyní, i skvělé mocktaily byly v Somewhere.

Další zábava a dobrodružství v AlUla

• Ze shora si okolí Hegry můžete prohlédnout z horkovzdušného balónu.
• Třicetiminutová vzdušná prohlídka je možná také helikoptérou, trasa obsáhne hlavní highlighty, od Elephanta, přes Hegru, železnici až po Marayu.
• Projížďka na koni.
• Winter park nabízí lezecké aktivity a v Husaak Adventures nabízí vše možné od čtyřkolek, přes pozorování hvězd až po kempování v poušti.
• Hijaz Railway.
• Hegra fort.

Tipy na cestování nejen do AlUla