Rok 2016: Asie a Evropské metropole

Na Silvestra jsem se přesunuli z Malediv na Srí Lanku, dost včas na to, abychom se ještě hodinu před půlnocí stihli vecpat do nejbližšího rooftop baru a oslavit příchod nového roku. V Colombu jsme zůstali o den déle kvůli letu helikoptérou a pak už jsme vyrazili na jih směrem na Marrisa beach, Galle a pak do vnitrozemí na Ella rocks a čajové plantáže. Po dvou týdnech šťastného pojídání rotti jsme si zamávali, Lukáš vyrazil směr Praha, já směr Bali. Za celý rok jsem stihla:

  • být v zahraničí celkem 124 dní,
  • navštívit 9 zemí (z toho 2 poprvé),
  • odletět 15 letů.

Bali

Na Bali už na mě čekalo pár kamarádů. Vzala jsem první dvě noci ve svém prvním hostelu, abych měla dost času najít si nějaké bydlení na místě. Kamarádi bydleli v hotelu v Canggu, který mi přišel zbytečně drahý (hlavně jsem nedělila cenu dvěma), tak jsem se ubytovala o 300 metrů vedle asi za dvě stovky na noc a chodila navštěvovat jejich bazén.

Bali mě okouzlilo hlavně přírodou a kulturou. A taky ovocnýma bowls. Z Canggu jsem se přesunula ještě do Ubudu, kde jsem opět skončila v hostelu s krásnou cenou 63 Kč na noc a hlavně s krásným prostředím klasického balijského domova. Mimochodem, protože motorku neřídím, z Canggu do Ubudu jsem se přesouvala pomocí mototaxi Go-Jek a jet s balijcem na motorce s báglem na zádech tuhle cestu je taky zážitek. Vůbec sehnat někoho, kdo mě tam odveze byl zážitek, několik mi jich cestu stornovalo s tím, že je to strašně daleko.

Filipíny a relax po horečce dengue

Z Bali jsem se přesunula na Filipíny. Nevyzbrojená historickým know-how, jsem byla dost překvapená, že tam všude jede španělština. Strávila jsem pár dní v Cebu city, byla jsem se podívat na Chocolate Hills na Boholu, na paddleboardu jsem jela po řece za krásným západem slunce a hlavně jsem pořád jezdila super barevnýma autobusama Jeepney. Z Boholu jsem pokračovala na ostrov Negros, kde jsem zvládla navštívit akorát pohotovost, aby mi zjistili horečku dengue (naštěstí úplně vzorně včas), nadávkovali paracetamol a nařídili pít 4 litry vody denně. Tak jsem na tomhle ostrůvku nakonec strávila týden. Neviděla jsem z něj dalšího už vůbec nic, jen pláž a restauraci u hostelu. Když to nejhorší přešlo, přesunula jsem se zpět na ostrov Cebu, tentokrát jižněji do Oslobu. Tam jsem si zaplavala s whale sharks, dala nějaký canyoning, ale na moc víc jsem se pořád nezmohla. Na poslední část Filipínského pobytu jsem si vybrala ostrůvek Malapascua, kde už jsem měla hostel zabookovaný dlouho dopředu. Pláže tam a u okolních ostrůvků byly z těch nejkrásnějších, jaké jsem kdy viděla.

Za Googlem do Varšavy, do Atén a do Londýna

V březnu mě čekalo školení v Googlu ve Varšavě, kam už jsem jela školit podruhé. Město je krásné a gastronomických skvostů tam taky není málo. Za dva dny jsem toho sice moc nestihla, za to se mi podařilo ztratit občanku. Naštěstí žádné komplikace s odletem nenastaly, protože jsem s sebou čert ví proč měla i pas (a to jako vážně bylo asi poprvé, kdy jsem měla oba dva doklady).

V červnu nás Google pozval na CEE Agency Day do Atén. Ještě před uvítací párty jsme stihli navštívit Akropoli, na tu jsem se pak také s welcome drinkem dívali z rooftop baru z večírku. Celá akce pak probíhala na pláži, přiznávám bez mučení, že po obědě jsem se převlíkla do plavek a obsah přednášek znám už jen z vyprávění. Po setmění už jsme na koupání ani ty plavky nepotřebovali, jinak se ale večírek nesl v důstojném duchu. Dokud jsme tedy nezačali pokračovat na hotelovém baru do brzkých ranních hodin. Na druhý den jsme společně s dalšími Google trenéry měli ještě naplánovanou celodenní projížďku lodí po okolních ostrovech. Tohle načasování každému teda nesedlo. Zatímco většina ostatních pospíchala po akci zase domů, já si Atény prodloužila ještě o pár dní a hezky si tam všechno prošla.

V srpnu mě Google pozval ještě na Google Top Contributor Meetup do Londýna. Taky jen taková rychlovka – proběhnout město, na akci, na večírek a zase domů.

Toskánsko a Umbrie

V září jsme vyrazili s kámoškama a jejich rodinkama do Toskánska. Trochu jsem měla obavy, že tam jedu hlavně jako řidič a chůva. To se i částečně potvrdilo. Měli jsme pronajatou krásnou vilku v Tuoro sul Trasimeno. Jedli jsme italské jídlo, jezdili na výlety. Já si nejvíc užila svůj “volný den”, kdy jsem jela sama na výlet do Assisi a cestou zpět jsem v San Felicianu potkala milého Itala. Víno dalo víno a i další den jsem byla od poklidného rodinného večera zachráněna italskou večeří. Další den jsme teda bohužel odjížděli, zrovna když jsem si Itálii začala užívat.

Z Trogiru do Lastova na jachtě

Opět jsme vyrazili na týden na jachtu. Podle plánu jsme měli jet nočním přejezdem až do Dubrovníka, ale za Korčulou nás stihla taková bouře, že jsme to obrátili a přenocovali raději v zátoce. Pak už nám počasí přálo a plavba to byla krásná.

Na skok zpět do Itálie, do Benátek

S Italem od Trasimenského jezera jsem si ještě v říjnu domluvili randíčko v Benátkách. Navštívili jsme ostravy Murano a Burano, kde jsem do té doby nebyla, jedli pizzu a špagety, pili víno a užívali si deštivé Benátky.

Vánoce a konec roku v Dubaji

Na začátku prosince jsem odletěla do Dubaje, kde jsem nakonec zůstala skoro měsíc. Bydlela jsem za gin v bytě kamaráda, který byl na vánoce v Čechách a strávila tu jak vánoce (s tradičním Štědrovečerním falafelem), tak i Silvestr (na střízlivo, samozřejmě). Po Štědrém dnu jsem odjela na víkend do Abú Dhabí, abych se podívala na Grand Mosque. Ta je opravdu úchvatná. Jinak jsem dny trávila hodně prací, každé ráno jsem plavala kilometr až dva v bazénu a živila se hlavně hummusem, občas vystřídaným burgerem od Salta.

Rok 2016: Asie a Evropské metropole
Rate this post

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *