Rok 2015 byl velký. Prvního ledna jsem oficiálně spustila svůj PPC projekt Zaklik.cz. Přestěhovala jsem se z Proseka na Žižkov a podnikla svoji první velkou cestu do Asie. A poznala Singapore a Dubaj, dvě města, která mi opravdu hodně přirostla k srdci. A taky jsem si udělala dvě cesty na PPC konference, díky nimž jsem se podívala do USA a do Londýna. Tenhle rok jsem zvládla:
- být v zahraničí 94 dní,
- navštívit 12 zemí, z toho 3 poprvé.
Budapešť a Barcelona
Hned v lednu byla akce pro Google trenéry v Budapešti, tak jsem s celým týmem vyrazila. Z Budapešti jsem toho dva dny moc nestihla, byli jsme hlavně na školeních. S kamarádem jsme pak měli domluvený výlet do Barcelony, kam jsem letěla rovnou z Budapešti. Byli jsme v pár muzeích, což sice není úplně moje nejoblíbenější činnost, ale zase jsem ráda, že jsem na těch typických “must-visit” místech byla. Nakonec to bylo i docela fajn.
Bezdomovec na dva měsíce
V lednu jsem taky opouštěla byt na Proseku. Nový byt měl být k dispozici cca v březnu. V mezičase jsem se stala bezdomovcem, čemuž jsem se vyhnula tím, že jsem ze starého bytu odjela rovnou na delší cestu do Asie. Věci jsem si přechodně nechala u maminky.
Singapore
Pár kamarádů vyrazilo do Thajska, do Chiang Mai, už v termínu, kdy já ještě nemohla, protože jsem řešila bydlení. Byli jsme domluveni, že se sejdeme v Ao Nang na Krabi. Logická letenka do Bangkoku mi nevycházela cenově vůbec dobře, naopak za velmi dobrou cenu byl Singapore. Netušíc, co mě čeká, ale s radostí, že uvidím něco víc než Thajsko jsem letenku vzala a na konci ledna odletěla do Singapore. Na cestu na meeting point v Ao Nangu jsem měla asi týden.
Město mě nadchlo na první dobrou. Ochutnala jsem svůj první ramen, užila si krásný výhled za cenu drinku ve sky baru v Marina Bay Sands, prošla Chinatown, Little India a ochutnala spoustu dobrého jídla.
Vlakem do Kuala Lumpur
Mohla jsem do Ao Nangu přímo letět, ale ceny letenek i moje touha po dalším poznání chtěly, abych si udělala ještě zastávku v Kuala Lumpur. A protože to tam není daleko, rozhodla jsem se, že pojedu vlakem. A z vlaku budu koukat na Malajsii. Na nádraží se mi (ne překvapivě) nepodařilo sehnat Malajskou SIM kartu, takže to byl lehce zvláštní pocit. Bez spojení se světem jsem ani pořádně nevěděla kudy projíždím.
Po krásném a čistém Singaporu byl Kuala Lumpur na první dobrou trochu šok a zklamání. Bydlela jsem někde poblíž China townu, přišlo mi to tam trochu strašidelný i za světla. O pár uliček dál už ale byly trhy, street food a v centru, hlavně v tom byznysovém, to už zas vypadalo úplně jinak. Měla jsem ale smůlu, zrovna byl nějaký svátek, kvůli kterému jsem nemohla na Petronas Towers, takže jsem si je prohlédla jen zespodu. O výhled na město zeshoda jsem ale nepřišla, šla jsem na Menara KL Tower, která je asi kilometr daleko, 421 metrů vysoká.
Krabi a Koh Lanta v Thajsku
Z Kuala Lumpur jsem se už letadlem přesunula do Ao Nangu, kde jsem potkala kamarády, společně jsme jedli, pili, bavili se a za pár dní se přesunuli na ostrov Koh Lanta. Na ostrově toho k výletování zas až tolik není a my si tam našli hezký bambusový cowork Ko-Hub, kde jsme pracovli na čerstvém vzduchu a docela hodně.
Od kluků jsem si nechala vysvětlit, jak se řídí skůtr a půjčila si ho, abych si vyjela na výlet. Docela mi to šlo, dojela jsem až na druhou stranu ostrova, kde jsem zastavila u Maya cave. Zrovna tam byli nějací další lidi, tak nám udělali prohlídku. Musím říct, že to byla celkem jedinečná prohlídka, ne jako ve většině ostatních jeskyní, kde jsou betonové schody, zábrdlí a svítí tu barevná světla. Tohle byly úplně přírodní jeskyně, místy jsme se museli doslova plazit, abychom se dostali dál. Trvalo to asi hodinu a vylezla jsem odtamtud jako prase, ale stálo to za to.
Při startování motorky na cestu zpět mi v kopci a na písku vylítla z ruky do smyku. Pak už si pamatuju jen jak se probouzím na kraji cesty a okolo mě několik starostlivých Thajců. Vstřelila jsem to rovnou do jediné, asi třímetrové, díry vedle cesty. Rozbila jsem přilbu, motorka zůstala celá a já, až na modřiny a odřeniny, taky. Ve stavu řídit motorku na cestu zpět jsem nebyla, ale zrovna jeli okolo dva Slováci, kteří mě dovezli domů. Motorku jsme tam nechali.
Kluci doma se mě trochu lekli, protože jsem byla ještě z té jeskyně jak prase a do toho domlácená. Druhý den mi dojeli pro motorku, na kterou už jsem teda od té doby nesedla. Zbytek pobytu na Koh Lantě mi trochu splývá. U doktora se zjistilo, že mám naražená žebra, což bylo celkem evidentní, bolelo to šíleně. Dali mi tramal, což jsou víceméně opiáty, takže další dny jsem trávila tak, že jsem ráno dojela do coworku, vyřídila emaily, trochu usnula, nechala se vzbudit na oběd, vyřídila jsem nějakou práci a zase na kus odpoledne usnula.
Zpět v Singaporu
Odlet domů jsem odložila asi o 10 dní, protože s tou bolestí bych si cestu letadlem pěkně protrpěla. Do Singaporu jsem odletěla společně s klukama, kteří pak pokračovali na Bali. Měli jsme tam jednu noc a já pak ještě celý den. Tady jsem poprvé vyzkoušela letištní “spa” (aka sprchy), které jsem si naplánovala, abych se mohla ještě před cestou po celém dni ve městě trochu refreshnout. S naraženýma žebrama byly ty hodiny do Evropy pořád docela utrpení, ale přežila jsem.
USA — Portland, Los Angeles a San Francisco
Do Portlandu jsem letěla na dvoudenní PPC konferenci a výlet jsem si prodloužila, abych navštívila i Los Angeles a San Francisco. Překvapivě, ani nevím proč, mě Los Angeles nijak zvlášť neoslovilo. Ale San Francisco jsem si užila hodně. Vlastně mě zpětně trochu mrzí, že v Portlandu jsem zůstala akorát přesně na konferenci a nedala si víc času na prohlídku města. Tak snad někdy příště.
Chorvatsko na jachtě
S kamarády jsme vyjeli na týdenní plavbu lodí do Chorvatska. Vyrazili jsme ze Sukošanu, Marina Dalmacija. Navštívili jsme postupně ostrovy Vrgada a Kakan, pevnost na vodě Tvrďava sv. Nikole, Šibenik, ostrov Tijat a Lupac, přístav Skradin a Národní park Krka.
Londýn a Bratislava
Do Londýna jsem jela na PPC Hero konferenci, kterou jsem vyhrála v soutěži o nejlepší článek. Do Bratislavy jsem jela školit. V obou případech to bylo jen na otočku a žádný velký sightseeing jsem nestihla.
Dubaj, Maledivy a Colombo
V prosinci jsem odletěla do Dubaje, kde jsem nakonec strávila skoro 2 týdny. Na Vánoce jsem se přesouvala na Maledivy a strávila je s kamarádem tam.
Na Silvestra jsme přeletěli do Colomba. Na Maledivách alkohol k mání není (kromě turistických resortů, ale tam jsme nebyli), takže už v letadle jsme započali oslavy příchodu nového roku šampaňským. Do města jsme se dostali asi hodinu před půlnocí, tak akorát na to, abychom našli hezký rooftop bar, přemluvili je, aby nás tam pustili bez jakékoliv předchozí rezervace a oslavili jsme Nový rok dalšími pár drinky a šli spát.