Oslík - Petra v Jordánsku

Rekapitulace 2018: Asie, velký roadtrip Španělskem, láska k Portu a splněný sen v Jordánsku

V roce 2018 se toho událo vážně hodně a byl to s velkým náskokem dosud můj nejbohatší cestovatelský rok. Odškrtla jsem několik položek z bucket listu včetně dvou zásadnějších a zvládla jsem:

  • být v zahraničí celkem 169 dní,
  • navštívit 15 zemí (z toho 4 poprvé),
  • odletět 28 letů.

Malaga a Gran Canaria

Už od začátku roku mi bylo jasné, že tenhle rok toho bude v plánu dost. Proto jsem v lednu ukončila své víkendové směny v kavárně, aby mě nic nevázalo. Větší zimní cestu do tepla jsem měla tentokrát v plánu až na březen, ale v lednu už jsem měla zimy dost a premýšlela o krátkém výletu za sluníčkem. Váhala jsem mezi Kanáry a Malagou, nakonec se ukázalo, že letenky vychází zdaleka nejlépe když poletím do Malagy a odtud o pár dní později do Las Palmas. Tak jsem to tak udělala. Malagu jsem si oblíbila, i když jsem si tam musela koupit šálu, abych nezmrzla.

Po příletu na Gran Canarii jsem si půjčila auto, abych si udělala malý roadtrip po ostrově. První noc jsem strávila v jeskyni. Přijela jsem tam za tmy, takže jsem neměla vůbec tušení, jaký krásný výhled mě po probuzení čeká. Další dva dny jsem strávila ježděním po horách, užíváním si krásných výhledů a dun v Maspalomas. Poslední dva dny jsem strávila v Las Palmas. Za pětidenní roadtrip jsem najezdla 625 km.

Budyně nad Ohří

Vrátila jsem se tak akorát včas na PPC camp, abych tam kromě získávání know-how a výletu do Terezína (docela mrazivý zážitek) především prověřila teorii, která říká, že když dáte utopený telefon na noc do rýže, přiběhnou Vietnamci a opraví ho. Věřte tomu nebo ne, opravdu to tak funguje.

Fuerteventura

Co čert nechtěl, od Las Palmas uběhlo jen pár dní a vrátila jsem se na Kanáry znovu. Tentokrát na Fuerteventuru s kamarády markeťáky. Na Fuerteventuře hlavně pěkně fouká, i tak jsme ale zvládli několik výletů po ostrově i na Lanzarote a Lobos, po večerech se učit Data Studio a nad ránem fandit hokejistům.

Ve větru na Fuerteventuře

Asie — Singapore, Malajsie, Vietnam, Thajsko, Dubaj

A pak už konečně nadešel čas na 45 denní trip do Asie. S klukama jsme se měli sejít v Hanoji, ale vyrazila jsem o pár dní dřív a opět to vzala přes můj oblíbený Singapore. Po pár dnech jsem se přesunula do George Townu v Malajsii a odtud už hurá do Vietnamu, kde jsme už s kamarády navštívili Hanoj, Sapu a okolí a Ha Long Bay. Poté jsme se přesunuli do Thajska na Krabi, odtamtud na Phi Phi a nakonec na Koh Lantu. Při zpátečním letu mi odložili let z Dubaje do Prahy, čímž mi v Dubaji místo rychlého přestupu vznikl neplánovaný půlden v Dubaji. Po příletu jsem si domluvila přespání u kamarádů, ráno jsme dali snídani na pláži, prolítla jsem rychle pár oblíbených míst, zkoukla fontánu před Burj Khalifou a završila den nákupy ve Victoria’s Secret. Kéž by všechny přeložené lety přinášely tolik radosti!

Vietnam s kokosy

Riga, Lotyšsko

Do Rigy nás pozval Google na CEE Agency Day. Původně jsem myslela, že bych z toho udělala roadtrip a když už dojedu do Rigy, po akci pokračovala dál na sever. Úplně se mi to ale finančně nepozdávalo, tak jsem se rozhodla, že roadtrip si letos udělám, ale do Španělska. A z Rigy se vrátím zase hezky Polskem místo Norskem. Nakonec jsem ale vyměkla úplně a do Rigy si koupila letenku, což bylo nakonec chytré rozhodnutí, už by toho ježdění bylo moc.
Do Rigy jsem přijela ještě s Verčou tři dny před akcí, abychom si trochu prohlédly město, udělaly legendární výlet do města Sigulda a následně odjely na akci, která se konala na pláži u Jūrmala. Červen, ale do moře by mě nikdo nedostal.

Google CEE Agency Day 2018

Roadtrip Španělskem na Gibraltar

Mám určitou slabost pro místa, která jsou něčím “nej” a taky mě vždycky tak trochu fascinovalo označení “konec světa”. Pomyslného konce světa jsem během roadtripu dosáhla hned dvakrát — nejprve na nejjižnějším kontinentálním bodě Evropy, pak i na nejzápadnějším. Ten jižní byl vlastně od začátku cesty mým cílem. Až po jeho dobití mi došlo, že teoreticky moje cesta vede i kolem nejzápadnějšího, a že bych ho rozhodně neměla vynechat. Byl to dobrý nápad, protože zatímco ten jižní je takový výběžek u města, kde to poměrně žije, ten západní víc odpovídá mé představě o konci světa. Jede se tam malou silničkou vzhůru přes pár posledních vesnic, na místě je najednou počasí o hodně chladnější, fouká vítr a vidíte jen skálu, maják a moře.

Cestou zpátky jsem to vzala přes Portugalsko a dostala jsem se až do Porta, které jsem si hned první den tak zamilovala, že jsem nakonec zůstala místo 3 dní 11, čímž jsem zrušila zbytek cesty a z Porta pádila nejrychlejší cestou rovnou domů. Celý roadtrip trval 33 dní a 7593 kilometrů.

Porto s lodí

Do Porta (a nejen za Portem) jsem se vrátila hned o pár týdnů později znovu a odtud navštívila i město Braga, severně od Porta.

Jachting kolem Liparských ostrovů

Již počtvrté jsme s kamarády vyrazili na loď. Tentokrát poprvé do Itálie, na Lipary. Viděli jsme soptit sopku, koupali se nazí v sopečném jezírku, pozorovali delfíny, želvy a hvězdy a v Neapoli snědli spoustu pizzy. Bylo to jako vždycky nádherné a plné zážitků.

Lipari - jachty na moři

Kréta

Na konci září jsem vyrazila ještě na zadarmíčkovou letenku na otočku na Krétu — v sobotu brzy ráno tam, v neděli v noci zpět. Zkoukla jsem Heraklion, snědla trochu tzatziků, projela kousek ostrova a hurá zpět domů.

Měsíc v Alicante

Celý říjen jsem strávila v Alicante, kde jsem po svém letním závazku, že se naučím do jara španělsky líp než anglicky chodila i týden do jazykovky, abych to trochu nastartovala. Z Alicante jsem udělala pár krásných výletů po okolí. Jestli se nepletu byl to zatím můj nejdelší pobyt v zahraničí na jednom místě, v jednom bytě (33 dní). V závěsu Dubaj (24). Přestože jsem vždycky měla sklon spíš netrávit čas na jednom místě a co nejvíc toho poznat, tohle mě dost bavilo a musím uznat, že poznávání jednoho místa intezivně má taky něco do sebe a láká mě v tom pokračovat.

Alicante - výhled z hradu

Budapešť

Prosincovou návštěvu Brna k příležitosti Kájových 40. narozenin jsem protáhla o víkendovou návštěvu Budapešti. Tam mě překvapil jediný sníh, který jsem letos viděla. Jinak taková klasika — trochu památek, vánoční trhy, termály, langoše a spoustu svařáku.

Petra a Jordánsko

Vrcholem roku byla každopádně vysněná návštěva města Petra v Jordánsku, kam jsme se vydaly těsně před Vánoci s Lenkou. Petra je trochu dechberoucí místo a navíc k tomu je tam strašně moc oslíků, takže přes výstupy do skal (respektive spíš sestupy), které bych si zopakovat nechtěla, z výhledu a celého dne v Petře jsem byla nadšená. Strávily jsme noc v beduínském táboře v poušti a oblast Wadi Rum projezdily jeepem. Další den jsme strávily v Ammánu a užívaly si hlavně procházky po městě a místní jídlo. Lepší vánoční dárek jsem si nemohla dát (nebo spíš Lenka, která to celé vymyslela).

Las Palmas

A na konec roku zase zpátky do Španělska. Jde se otestovat, jak jsem se za ty dva měsíce od poslední návštěvy zlepšila v komunikaci ve španělštině. No znát to je, pouštím se do komplikovanějších situací, nic negooglím, ale ptám se a poctivě dodržuju, že s žádnými Španěly nic nebudu řešit anglicky, dokud nebudu v koncích nebo dokud mě neprokouknou. Silvestr trávím už podruhé na pláži a nemám k tomu nic jiného, než že to je krásný závěr krásného roku.

Rekapitulace 2018: Asie, velký roadtrip Španělskem, láska k Portu a splněný sen v Jordánsku
5 (100%) 4 votes

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *