Viděla jsem hodně zmrzlináren ve spoustě koutů světa, včetně vysloveně jižních národů, kde je zmrzlina na úplně každém rohu. Drtivá většina je ale umělá, plná dochucovadel a barviv. Tu fakt ráda nemám, od zmrzliny čekám, že bude z opravdového ovoce, čokolády, smetany. Že bude chutnat přesně tak, jak očekávám, jahodová jako jahody, oříšková jako oříšky. Prostě že bude skvělá. V Praze je naštěstí těchhle skvělých zmrzlináren dostatek, vlastně ani neznám jiné město na světě, kde je jich tolik. Jižani můžou jen závidět.
Můj tip: Vždycky, když objevím novou zmrzlinárnu, která třeba vypadá krásně, ale nikdy předtím jsem tam nebyla, vždycky si nejdřív pozorně prohlédnu barvy jednotlivých příchutí zmrzliny. Nejlepším barometrem je pro mě pistáciová – když je jasně nebo pastelově zelená, z pistácií to není, je to plné chemie a jakoukoliv zmrzlinu tu pro mě nemá smysl zkoušet. Když je světle hnědozelená, což je barva pistáciových oříšků, možná nevypadá tak dobře, ale dost pravděpodobně bude chutnat po pistáciích. Podobně mám v oku chemický odstín jahodové nebo žlutou vanilkovou (vanilka opravdu žlutá není, úplně ideální vanilková je bílá a má v sobě černé tečky vanilky). Jak někde vidím šmoulovou, zdrhám pryč rovnou. Všichni asi tušíme, že ze šmoulů to není, takže z čeho asi. Ze spousty umělého modrého barviva.
Ale zpátky k pražským zmrzlinárnám. Je to jednoduché, nemůžete udělat chybu, pokud si vyberete z top čtyřky: Angelato, Créme de la Créme, Puro gelato a Zmrzlinář. Tohle je na jistotu. Velký výběr příchutí, od tradičních, přes moderní a lehce hipsterské až po ty trochu extravagantní. A velké porce.
Já třeba zmrzlinu miluju, ale zase jí nesním tolik. I nejmenší porce je na mě velká a s údivem sleduju labužníky, co si objednávají velké porce. Zase ale ráda ochutnávám, ono to není jen tak, přijít do zmrzlinárny, kde mají třeba 20 příchutí, z nichž jedna zní žratelněji než druhá, a vybrat si jen jednu. Můj tip: Většina zmrzlináren nemá problém rozdělit i malou porci na dvě příchutě a toho vždycky využiju.
Zmrzlinář (2AD)
Pamatuju si, jak se před několika lety objevila u Prahy první takhle skvělá zmrzlina. Tenkrát tu žádné kvalitní zmrzliny nebyly a zmrzlina z poctivých surovin vysoce převyšovala jakoukoliv jinou nabídku.
Tenkrát jsme jezdili za 2AD zmrzlinou až do Tuchlovic někde u Kladna, protože to prostě stálo za to, lepší, ale ani srovnatelná neexistovala. Rozumějte, vesnice, kde chcíp pes, pár domečků a pak na rohu fronta aspoň 10 lidí, ať jste přijeli kdykoliv. Dnes má 2AD zmrzlina provozovnu v Kačicích, ale už tam nejezdíme. 2AD zmrzlinu v Praze prodává Zmrzlinář a je k dostání taky v některých kavárnách (Můj šálek kávy, Místo, Alza café), tam ale jen tak dvě tři příchutě. Právě tady jsem objevila kouzlo pistáciové zmrzliny.
Na pultu jsou vždy 4 nejoblíbenější příchutě – vanilková, čokoládová, jahodová a pistáciová a 12 dalších, které se obměňují a mohou vás tak překvapit.
Totální klasika – točená ve Světozoru
Na tuhle zmrzlinu se chodilo ještě když jsem byla dítě. Když žádná jiná z ostatních zmíněných zmrzlináren ještě dlouho neexistovala. A vypadá pořád stejně – klasický zmrzlinový kornoutek a v něm červeno-žlutá točená zrmzlina. Jahodovo-banánová. Složení není stoprocentní, ale tady to odpouštím. Najdete ji v Pasáži Světozor, výdejní okýnko je ven do pasáže (nemusíte chodit do cukrárny, leda byste k tomu chtěli i dortík nebo chlebíček). Minout nemůžete, protože skoro vždycky je tam fronta. A nejlepší místo kam s sebou vzít tuhle zmrzlinu je procházka v sousední Františkánské zahradě.
Angelato
Od roku 2007 funguje v Praze Angelato s nabídkou širokého spektra různých příchutí, včetně sezónních obměn.
Puro Gelato
Ludmila Abrhám se naučila italské gelato na univerzitě Carpigiani Gelato v Bologni.
Crème de la Crème
Recepty na italskou zmrzlinu vytváří zmrzlinář Honza Hochsteiger. V nabídce jsou klasické smetanové zmrzliny, ovocné sorbety, ale i veganské verze neovocných zmrzlin a zdravé zmrzliny bez přidaného cukru, slazené stévií. V Praze najdete 5 zmrzlináren Crème de la Crème.