Portugalské pobřeží je krásné a nabízí hned dva dálkové treky. Šla jsem oba. Nejdříve pobřežní portugalskou cestu Camino de Santiago (na přelomu srpna a září), necelý rok na to Fishermen’s trail (na konci května). Přišlo mi, že obojí si bude dost podobné a tak mě překvapilo, jak hodně jsou rozdílné. Nadšená jsem byla z obou, ale u každé to bylo něco jiného. Fishermen’s trail má každopádně nepřekonatelné výhledy.
Co jsou oba traily zač
Obě cesty vedou pobřežím Portugalska, Camino tím severním, Fishermen’s jižním. Než se pustím do rozdílů, jen shrnu základ toho co je co za trail. Camino má dvě portugalské varianty, pobřežní a vnitrozemní. Budu srovnávat tu pobřežní, protože právě pobřeží je to, co obě trasy může dělat podobným.
Camino de Santiago (Portuguese Coastal)
Portugalská pobřežní cesta je jedna z mnoha větví Camino de Santiago, poutě, která začínat může prakticky kdekoliv (v ideálním případě „doma“), ale končí u katedrály sv. Jakuba v španělském Santiago de Compostela. Camino má staletou poutnickou tradici a na konci oficiální certifikát.
Jde se z města Porto na sever do Santiago de Compostela.
Fishermen’s trail
Rybářská stezka je součástí širší sítě portugalských setzek Rota Vicentina. Vede podél divokého atlantského pobřeží napříč přírodním parkem Sudoeste Alentejano e Costa Vicentina — jednou z nejzachovalejších částí evropského pobřeží. Je to poměrně mladý trail, vznikl až v roce 2012. Nemá žádný poutní cíl, tady platí spíš cesta je cíl.
Jde se z města Sines nebo Porto Covo na jih do Lagosu.
Rozdíly Camino vs Firshermen’s trail
Čekala jsem, že to bude podobné, ukázalo se že je to celkem podstatně odlišné skoro ve všech ohledech. Pro obě cesty platí, že to byl super zážitek. A obě jsou podobně dlouhé: Camino cca 240 km až 280 km (podle trasy), Fishermen’s trail cca 226 km. Obojí si jde upravit startem na pozdějším místě nebo „přeskočením“ některé části busem nebo vlakem. Ale už k těm rozdílům.
| Camino | Fishermen’s trail | |
|---|---|---|
| délka trasy | 240-280 km (12-14 dní) | 226 km (11-12 dní) |
| terén | různorodý, lehký, malá stoupání | cesty, hluboký písek, malá stoupání |
| počasí | deštivo v Galicii | přímé slunce |
| ubytování | poutnické ubytovny, hostely, hotely | hostely, hotely |
| jídlo a voda | pítka cestou, spoustu míst k občerstvení | vodu s sebou, dlouhé úseky bez jídla |
| ceny | nižší | vyšší |
| vybavení | trekové | trekové + návleky proti písku |
Jak krásné jsou trasy
Camino je rozmanité, Fishermen’s trail má nepřekonatelné výhledy na oceán.
Zatímco Fishermen’s trail jde skoro celý podél oceánu a výhledy na útesy, vlny a dlouhé pláže bez lidí jsou fakt úchvatné, Camino pár takových výhledů taky má, ale ne tolik a ne celou cestu. Na druhou stranu jdete ale chvíli kolem oceánu, chvíli lesem, chvíli vystoupáte na výhled shora a často procházíte hezkými portugalskými a španělskými městečky a vesničkami, občas i s nějakými slavnostmi. To se mi třeba líbilo taky moc.
Takže pokud chcete strávit většinu cesty daleko od lidí, v přírodě, je to Fishermen’s trail. Pokud máte rádi trochu živěji, rádi se projdete po městě, tak Camino.
Terén a náročnost
Obě trasy se klasifikují spíš jako lehčí. Obě jdou po pobřeží, v zásadě po rovince. Ale zatímco Camino má pár táhnoucích se kopců, Fishermen’s trail sice nikdy nejde moc do výšky, nejvýše je sotva 150 metrů nad mořem, ale stoupání a klesání se na některých úsecích často střídá – k pláži a nahoru na útes a zase k pláži.
Co je ale ještě zásadnější rozdíl je terén. Camino má na začátku dřevěné cesty nad pískem u pobřeží, zpevněné cesty, silnice, často prochází městy, občas les. Nic složitého. Fishermen’s trail má ale velkou část cesty v písku. V hlubokém písku. Jako když jdete po pláži tam kde to není udusané. I kilometry v kuse. Tohle je i bez potenciálního písku v botách hodně nepříjemné, zvlášť do kopečka, to jsem měla pocit že stojím na místě, jakoby mě písek vracel. Z toho dost bolí lýtka.
Počasí
Počasí dost záleží na termínu kdy půjdete. Ani jeden z trailů se nedoporučuje přímo v létě, kdy je v Portugalsku prostě horko. Fishermen’s trail je ale horkem náročnější. Drtivá většina trasy je na přímém slunci. Tohle jsem třeba věděla předem, ale pořád jsem si představovala jak si tam vysedávám a koukám na oceán. Jak tam přecijen občas nějaký ten stín je. Tak ne. Fakt na většině úseků je to start-cíl na slunci. Zhruba kolem Aljezur taky začal na několik dní hodně silný vítr, měla jsem co dělat abych se jím probojovala.
Camino jak vede na sever, tak směrem ke Galicii se lehce ochlazuje, průměrně tam bývá o 4–5 stupňů chladněji. Čím dál od léta, tím bude ten rozdíl větší. Fishermen’s trail má celkem vyrovnané klima.
Pokud jde o déšť, tak Fishermen’s trail má hodně suché klima, v létě prakticky neprší, mně za 11 dní v květnu taky nespadla kapka. Popravdě v dešti jít ten písek bez možnosti se někam schovat, to by muselo být náročné (nejdeštivější je prosinec). Naopak Camino je v Galicii deštivé často, hlavně v říjnu až dubnu. Mně na cestě pršelo několikrát, ale celkem přijatelně (až u Fisterry jsem chytla obrovský celodenní liják).
Ubytování
Na Caminu jsou poutnické ubytovny albergues, s cenou kolem 10 až 15 eur na noc. To na Fishermen’s trailu úplně chybí a nejlevnější možností tak zůstávají hostely a pak klasická ubytování v hotelech, penzionech, atd. To mají samozřejmě obě trasy už stejné a objednat se dá jednoduše na Booking.com.
Zatímco Camino mělo ubytování prakticky všude po cestě (jakože jen občas musel jít člověk 10 km k dalšímu možnému ubytování), Fishermen’s trail jak se táhne po útesech tak někdy celá etapa ani neprojde žádným městem kromě toho cílového. To je i jeden z důvodů proč Fishermen’s trail hodně lidí chodí „přesně podle etap“. Protože často přeskočit jedno město znamená jít rovnou 2 etapy.
Na obou trasách jsem si ubytování většinu nocí nerezervovala dopředu, ale taky jsem nebyla závislá (a nechtěla jsem) na bydlení pouze v albergues nebo hostelech. Na Fishermen’s trailu je nabídka ubytování menší a v některých městech to bylo už několik dní předem bez možnosti rezervace hostelu. Takže pokud někdo jede lowcost, doporučuju to bookovat předem.
Jídlo a voda
Zatímco Camino jsem měla tak trochu jako food tour a nesla jsem jen půllitrovou lahev vody, tak na Fishermen’s trailu to takhle jednoduché vůbec nebylo.
Camino je (aspoň pro foodies) super v tom, že prochází městečky. Nebo i plážemi s café-bary. Prostě pořád tam je něco, kde si můžete dát přinejmenším chleba se španělskou šunou, sýrem nebo avokádem a něco k pití, v lepším případě výborné španělské jídlo. A i na místech kde pár kilometrů nic pak byl třeba „honest stánek“, kde jsste si mohli vzít třeba banán nebo tyčinku a hodit peníze do kasičky. Kromě toho jsou po cestě i v portugalské i ve španělské části pítka s pitnou vodou, kde můžete dotočit.
Fishermen’s trail na některých etapách nemá vůbec možnou občerstvovací zastávku, na některých třeba jen jednu. Často jsem končila u pastel de nata a pomerančového džusu. Vesničky jsou tu ale rybářské a nabídka v restauracích tomu odpovídá, takže ryby, krevety nebo mušle jsou tu taková běžná poutnická svačinka. Pítka jsem ale zahlídla za celou cestu jen dvě. Tím horkem a přímým sluncem je na většině etap potřeba si té vody nést víc.
Lidi a komunita
Na obou trasách potkáte fajn lidi, potkáte je opakovaně, navážete přátelství. Cítila jsem ale u každého z trailů jiný podtext. Zatímco u Camina to byla taková ta poutnická sounáležitost, na albergues třeba i společné večeře a prostě takový ten smysl cesty, i když byl pro každého jiný a ne nutně duchovní. S každým jsem se zdravili ne obyčejným „hi“, ale „buen camino“.
U Fishermen’s trail tohle není, ale zas se mi líbila jiná věc – hodně lidí šlo úplně totožné etapy. Šli trasu stejně rychle. To je dáno tím, že typicky ta možnost ubytování je právě každých cca 20 km a hodně lidí to drželo takhle stejně (část samozřejmě šla jen kus trasy, spojila dvě etapy do jednoho dne nebo něco přeskočila, ale lidí co šli to samé den za dnem bylo fakt dost). Tím, že ta městečka byla fakt malá, tak jsme se se stejnými lidmi potkávali často na stejném hostelu a nebo ve stejném podniku na večeři na náměstí.
Že bych potkala stejné lidi na Caminu první a poslední den se mi nestalo, ale na Fishermen’s trail ano a to bylo hezký, že jsme jakoby sdíleli celý stejný zážitek.
Ceny
Tady to vezmu trošku pocitově, protože přehled výdajů jsem si nedělala, ale obecně bych řekla, že platí, že Portugalsko je dražší než Španělsko (takže i Portugalská část Camina).
Přišlo mi, že tím jak u Fishermen’s trailu je občas fakt jediný (nebo jeden z mála) podniků, kde se může člověk zastavit, tak je to znát na ceně, přišlo mi to celkem drahý. Jak jídlo, tak i ubytování. Ne neúnosně, ale prostě dražší (třeba o 30 %?).
Camino má jednak možnost levného ubytování (albergues) a jednak poutnických menu (menú del peregrino), které je velké a často třeba kolem 12 eur, včetně pití, dezertu. Za to v jižním Portugalsku nekoupíte nikdy. Ale i obyčejná jídla v restauracích jsou pak ve Španělsku levnější (a taky tu jsou menší a levnější tapas).
Značení trasy a mapa
Obě trasy jsou perfektně značené, až na pár přehlídnutí, která se můžou stát. Fishermen’s trail má zelený a modrý proužek. Camino žlutou šipku a mušle.
Camino má navíc appku (resp. několik různých – Buen Camino, Camino Ninja), kde jsou kromě trasy zakreslená i albergues, další možnosti ubytování a restaurace. Fishermen’s trail žádnou appku nemá, já jsem šla podle appky Mapy.com, kde se dá trasa vyhledat.
Gaming
Jedna věc co stojí za to zmínit. Camino má kredenciál, do kterého na každé zastávce sbíráte razítka. Má tu slavnou katedrálu, před kterou se postupně schází všichni poutníci, co ten den dorazí. A na konci taky certifikát o úspěšném absolvování. Nic z toho na Fishermen’s trailu není, není tam tahle poutnická atmosféra. I ten cíl je takový, že dojdete vlastně že se zaradujete, když vkročíte do Lagosu a pak tak nějak cestu ukončíte příchodem do hotelu. V tomhle se mi víc líbilo Camino, kde mi emoce při příchodu ke katedrále jely naplno.
Vybavení
Na obě cesty jsem měla totožné vybavení až na boty, respektive návleky na boty. Kvůli hlubokému písku se na Fishermen’s trail doporučují návleky, abyste neměli pořád písek v botách. I přes tohle doporučení bych řekla, že odhadem tak polovina, možná dvě třetiny lidí co jsem potkala, šli bez návleků a taky to zvládli. Kvůli návlekům jsem si na Fishermen’s trail vzala i jiné boty, na které byly přímo dělané (Altra Lone Peak 8), než jsem měla na Caminu (Vivobarefoot primus trail FG 3.5). Obojí boty teda super a bez puchýře.
Co jsem na Fishermen’s trailu nevyužila byla bunda a pláštěnka na batoh, ale tak to bylo o štěstí, to bych si stejně nedovolila nesbalit.
