Do Mariánek jsme odjely na víkend s kamarádkou Luckou, abychom si odpočinuly a užily si trochu toho lázeňského života. Jako freelancer, co pracuje na cestách všude, jsem měla určitou představu o relaxaci, ale bylo to mnohem horší. Ukázalo se, že i jít na výlet je pro tenhle druh odpočinku příliš akční. Celou sobotu jsem se učila zvykat si nic nedělat, nepřemýšlet, co bychom mohly ještě podniknout. Několikrát jsem si vyslechla větu “nemusíš pořád něco dělat”. A pak to přišlo. Najednou jsem pochopila, že opravdový odpočinek se nachází ještě o kus dál než kam jsem kdy zašla a že stihnout tu nepotřebuju vlastně vůbec nic. Začala jsem si to hodně užívat a můj krok se zpomalil do lázeňského tempa. Za celý víkend jsme se nevzdálily od hotelu snad na víc než 500 metrů a bylo to báječné.
Lázeňské oplatky
Oplatky k tomu patří a dají se tu sehnat na mnoha místech, přímo u Kolonády je prodejna Kolonáda. Ta nejlepší oplatkárna kam jsme zašly byla ale kousek mimo centrum a směřovaly tam naše první kroky hned po příjezdu. Prodejnu Karlovarské oplatky najdete, když odbočíte z Hlavní na Ruskou a vyjdete kousek za zatáčku. Vyznačuje se tím, že babča tam připravuje teplé oplatky (ne nahřívané pod lampou jako na Kolonádě) na takovém (asi původním) spékacím stroji na oplatky. Na tom se dokola otáčí jednotlivé “kleště” se zlatou hlavicí, kam babča naspod dá oplatku, zasype ji cukrovou náplní z velké hromady a přiloží horní oplatku, kleště se pomalu zavřou, oplatka si objede kolečko na stroji a je hotová. Teplá, rovnou do ruky. Je trochu dražší než na kolonádě (15 vs 9 Kč), ale je to se zážitkem!
Oplatky byly také na hotelové snídani, prostě oplatky všude.
Zpívající fontána
Fontána fontánuje celý den, ale v liché hodiny i zpívá, vždy na jednu skladbu. Večer (ve 21 a 22, to je poslední) je to i s barevným osvětlením. Kousek vedle od fontány je i rozpis, začíná se v 7 ráno, takže stačí nechat přes noc otevřené dveře na balkon a o budíček je postaráno. Fontána má 250 trysek a středová jde až do výšky 6 metrů, choreografie jsou fakt pěkné a nejvíc miluju velké finále u skladeb vážné hudby, kdy jde fontána naplno.
Lázeňská kolonáda
Celé lázeňské centrum tvoří hlavní lázeňská novobarokní kolonáda Maxima Gorkého, Zpívající fontána a Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. V pavilonu u kolonády Maxima Gorkého lze ochutnat vodu z Karolinina pramene, Rudolfova pramene a Křížového pramene. U každého z nich je teplá i studená.
Římské lázně
Římské lázně jsou v hotelu Nové lázně a je potřeba rezervaci (aspoň pokud nebydlíte přímo tam). Vzaly jsme si 3 hodiny na sobotní podvečer. Chvíli jsem nevěděla, co tam tak dlouho budeme dělat, ale nakonec to uteklo strašně rychle. U bazénků (ty jsou významně menší, než to vypadalo z fotek na jejich webu) je krásné prostředí původní architektury. Jsou tu sauny, pára, Kneippův chodník, vířiky, odpočívárna a nějaké infra ohřívací záření nad lehátky u vířivky.
Příště bychom se asi chtěly ubytovat tady, v hotelu Nové lázně. Je sice dražší, ale Římské lázně (platily jsme 690 za 3 hodiny) jsou v ceně a trochu toho hýčkání a červeného koberce ještě nikomu neublížilo.
A teď to hlavní — kam v Mariánkách na jídlo a kafe
Mariánky jsou bohužel nějakou lepší gastronomií docela nedotčené a jídlo v restauraci tu není moc levné. Vyzkoušely jsme terasu ve Villa Patriot. Na terase je příjemné posezení, kachna s meruňkami, granátovým jablkem a pečenými bramborami byla dobrá, co bylo skvělé byly ale buchtičky s vanilkovým krémem. Maličké, v zapékací misce a s plným džbánkem vanilkového krému na zalití. Výborné!
Příjemné posezení v krásném prostředí bylo ve Wiener café při hotelu Nové lázně. Kafe bych tu neriskovala a k celé nabídce vlastně nemůžu nic říct, měla jsem jen limonádu, ale byl tu klid, prostředí vádeňské kavárny a dobře se tu pracovalo (ano, v neděli jsem na dvě hodinky vytáhla notebook).
Jeden podnik tu ale přecijen vyčníval nade všemi a hodně jsme si ho oblíbily. Modrá cukrárna je přímo na Hlavní, takže posezení na zahrádce u silnice (která je ale klidná). Mají tu ale dobré kafe, výborné saláty — takové ty, kde není jen samé zelené listí (měla jsem salát s prosciuttem s avokádovým dipem a jahodami a při druhé návštěvě kuřecí s francouzským dresinkem, oba skvělé). Mají tu spoustu takových těch úplně obyčejných věcí jako palačinky s jahodami, jahody se šlehačkou (a kopečkem zmrzliny), velký výběr dezertů, obložené ciabatty a míchané drinky, vše kvalitní a domácí. Ale hlavně skvělou, milou, usměvavou obsluhu a ceny bez lázeňského příplatku.
Kde jsme v tom nabitém programu nestihly nic ochutnat je Kavárna Lesní mlýn — tam je hlavně krásné prostředí a zřejmě parádní dortíky a kousek dál, asi 9 km, hodně lidí doporučovalo Penzion Kladská. Tak příště!