Kam na jídlo v Málaze: restaurace, tapas bary, kavárny

Po 3 měsících prožitých v Malaze bych čekala, že místní restaurace budu mít prochozené křížem krážem, ale pravda je, že milej na jídlo tolik není a samotné se mi do objevování moc pouštět nechtělo. Večeře venku jsem tak zažívala hlavně, když Malagu navštívil někdo známý. Naopak časté a dlouhotrvající výpadky internetu doma podpořily mojí kariéru kavárenského povaleče. Začnu ale těmi restauracemi.

Tip: Tapas tour, prohlídky města s průvodcem, výlety z Málagy a další zážitky kupte snadno na GetYourGuide.

Casa Lola — jednička mezi tapas bary

Casa Lola vévodí zřejmě všem žebříčkům a zejména po deváté večer si tu na stůl vystojíte hezky frontu. Tenhle podnik už jsem si vyhlídla při své první návštěvě Malagy a taky to byla právě Casa Lola, kvůli které jsem sentimentálně zastavila v Malaze při svém roadtripu Španělskem, abych si tu dala večeři. Těšila jsem se na to, jak tu budu stálým hostem, což umocnil navíc fakt, že byt byl tak 300 metrů od restaurace. Nakonec jsem tu vůbec tak často nebyla, ale vzala jsem sem snad každého, kdo do Malagy přijel.

Podnik se tváří jako tradiční španělský tapas bar, který tu musí být snad odjakživa, jak interiérem, tak jídlem. Je tu široká nabídka klasických tapas a pinxtos. Ve skutečnosti ale, k mému velkému překvapení, podnik otevřel teprve v roce 2010.

Ve špičce je tu fakt rušno, obsluha lítá po place, někdy moc nestíhá roznášet a někdy nestíhají ani být milí. Zkrátka úplně klasické Španělsko jak má být.

Tapas v Casa Lola

Z jídel bych nedala dopustit na klasiku patatas bravas (brambory s omáčkou, tradiční tapas) a croquetas (mají různé druhy, já preferuju croquetas de jamón — šunkové), pinchito de gambas a la plancha (na pánvi opečené krevetky napíchané na špejli) a Pepito Lola („chlebíček“ s plátkem grilovaného vepřového, iberijskou šunkou a pečenou papričkou).

Pokud se chcete vyhnout frontě, nechoďte ve špičce, běžte mezi obědem a večeří, v 6 nebo 7 večer to ještě může být v pohodě.

Proniknout do tradičních andaluských tapas můžete také na tapas tour s lokálním průvodcem.

Los Gatos — já říkám familiérně „U kočiček“

Tenhle podnik jsem objevila také už při své dřívější návštěvě Malagy, když měli v Casa Lola příliš plno a já měla hlad. Ani jsem nekoukala na hodnocení a nechala se zlákat od milého číšníka, co mi vrazil do ruky vino dulce dřív, než jsem stačila říct „no, gracias“. Na stole mi následně přistálo asi o 4 tapas víc, než jsem si objednala a na účtence překvapivě žádné z nich. I tady jsem si to hned oblíbila, to se asi nedivíte.

Salmorejo v Los Gatos

V Malaze jednak pinxtos (chlebíčky) nejsou až tak časté, ještě méně časté je, že je vidíte vystavené na baru a můžete si vybírat jednoduše pohledem. V Los Gatos to tak je. Kromě tradičních tapas tu každý den kolem druhé odpoledne dělají velkou paellu a večer dělají velké mísy buď s grilovanými různými druhy ryb nebo masem. Neměla jsem, ale vypadalo to skvěle.

Tipy, kde se v Málaze můžete ubytovat

D’Platos — modernější verze tapas

Tenhle podnik mi objevili kamarádi, já konzervativní casalolistka bych ho asi nikdy nenašla, přestože je hned za rohem. Tohle je spíš moderní typ tapas restaurace, tradiční tapas tu moc nenajdete, což je příjemná změna. Malé tapas jsou myslím za příjemných 1,50 EUR a mají tu i větší jídla.

Mně zaujala špejle s mozzarellou obalenou ve strouhané mrkvi a ogrilovanou, s kari omáčkou.

El Mesón de Cervantes — Místo na lepší večeři

Mají tu klasická jídla, ale i poloviční porce jídel a tapas. Jídlo je výborné, je to už trochu vyšší gastronomie než oblíbené restaurace s tapas.

El Mesón de Cervantes

Casa Aranda — churros mňam!

Vyhlášená churrería v Malaze, za rohem od Mercado de Atarazanas. Je tu už od roku 1932 a možná by se měla spíš přejmenovat na Calle Aranda. Už dávno totiž nesídlí v jednom domě, ale obsadili prakticky celou ulici. Dokonce jsem narazila ještě na dvě menší „pobočky“ o kus jinde. Co si tu dát je jasné. Churros s čokoládou. Je to tu hodně oblíbené, takže obvykle mají na Španělsko extrémně rychlý servis. Čokoládu sice miluju, ale myslím, že bohatě stačí objednat si pro dva jeden šálek (kdyby to nestačilo, tak doobjednat).

Churros v Casa Aranda

Pokud není místo a nechce se vám čekat (místa se uvolňují celkem rychle), na baru vám dají churros do sáčku a čokoládu do kelímku a můžete si je sníst kdekoliv (nezapomeňte na ubrousky!!).

Julia Bakery — domácí pekárna s kavárnou

Malá domácí pekárna, vše peče Maria Arquero. Najdete tu spoustu druhů domácích chlebů, ale i koláče, dorty a cupcaky. Objednává se na baru (obsluha jen roznáší), ale nejen domů, je tu spoustu místa k sezení. Kromě čistě pekárenských výrobků tu mají i „chleby s něčím“, vajíčka, ovocné smoothies. Kafe na španělské poměry z těch lepších. Prostě klasická bistro nabídka.

Julia Bakery

Pozor, mají zavřeno přes siestu (cca 14.30 – 17.00). Jsou tu i zásuvky, ale je to tu docela rušné i často plně obsazené.

La Recova — tradiční andaluzská snídaně

Místo na úplně jinou snídani. Rozhodně tu nedostanete klasický brunch nebo avokádovou hipsteřinu. Tady vsadili na jednoduchost a posnídat můžete hlavně jednu věc. Toast s 5 druhy mazání (slané jakoby paštiky nebo čajovky i sladké marmelády). Vše čistě domácí. Snídaně (včetně kafe) stojí 2,50 EUR, mazání je tolik, že jsem si musela přidat pečivo, abych měla na co mazat.

Snídaně v La Recova

Je to tu hodně vyhledávané, takže je lepší počítat s frontou, ale jde to rychle a určitě stojí za vyzkoušení. Je to dobrota!

El Último Mono Juice & Coffee

Příjemná kavárna a ještě lepší džusárna. Čerstvé džusy mají dobré, kafe není dokonalé, ale ujde. Kavárnička je celkem malá, spíš na kratší posezení, ale pracovat se tu dá dobře.

Zumoteka el Vaso

Čerstvé džusy dělají také v Zumoteka el Vaso, tady ale jen do kelímku s sebou, není tu žádné sezení. Za to je to rychlovka, protože pár už jich mají připravených na ledu.

Mia Coffee shop — jedno jediný pořádný kafe

Jediná opravdu dobrá kavárna pražské úrovně, s kvalitní kávou i správnou přípravou. Vyhlídla jsem si ji už když jsem dělala předběžný research a plánovala si, jak právě tam budu pracovat. Je ale maličká, pár míst k sezení na baru a venku, takže spíš jen na rychlé vypití kafe nebo na kafe s sebou.

Já a kafe v Mia Coffee

To kafe je ale každopádně super, takže pokud jste milovníci kávy na opravdu top úrovni, rovnou říkám, že tohle je jediné místo v celé Malaze, kde snad nebudete mít výhrady.

Lova — designovka

Příjemný podnik na mé dopolední „snídaňově-pracovní ulici“. V téhle ulici (Calle Carretería) v rozsahu asi 200 metrů je totiž Lova, Julia Bakery, Brunch it a No Piqui, oblíbená čtyřka, ze které jsem často vybírala.

Lova je designově moc hezký podnik, vlastní ho Francouz, co žil roky v Belgii (nebo naopak, to už jsem nějak zapomněla) a pracuje tu celá rodina (proto tu často uslyšíte francouzštinu, ale domluvíte se jak španělsky, tak anglicky). Kromě snídaňové klasiky tu mají i třeba dobrou pitu s tzatziki.

Tzatziki v Lova

Tenhle podnik mi přišel pocitově lehce dražší, větší jídla jsem si tu ani nedávala. Zároveň byl výrazně prázdnější (ale zas tak drahý, aby ho to vyprázdnilo určitě nebyl) než ostatní podniky v ulici. Nevím, jestli tu je moc nové nebo Španělé nechodí k cizinci, protože za návštěvu určitě stojí. A když říkám prázdný a klidný, tak ještě zmíním, že zásuvek tu mají dost a pracovat vás tu taky nechají klidně pár hodin v kuse.

Brunchit — ideální na brunch

Brunchit vede žebříčky na Tripadvisoru a kdovíkde ještě a tak když někomu řeknu, že jsem (byla) v Malaze, tak je to často „jé a znáš Brunchit?“. Brunchity jsou tu dokonce dva, jeden poblíž Mercado Central de Atarazanas, druhý (větší) právě v Calle Carretería (do toho jsem v drtivé většině případů chodila já).

Cappuccino v Brunchit

Mají tu hodně fajn snídaně a v čase odpolední svačinky tu mívali (teď už nevím za kolik, ale dost levný) křupavý rohlík se španělskou šunkou. Nabídka je celkově dost široká (bagety, dorty, koláče, obložené chleby, zeleninové saláty) a navíc běží na obrazovce, takže si můžete vybrat i vizuálně. Kafe se taky dá.

Brunchit má mimochodem „pobočku“ i v Marbelle a v Seville a prý se chystají taky na Mallorcu!

Santa Canela — pozor na skořici

Kavárny Santa Canela jsou v Malaze také dvě. Jedna v centru, druhá v Soho. Asi druhé nejlepší kafe v Malaze, i když musíte být ostražití, pokud ho nechcete zasypané skořicí. Hezké je posezení na zahrádce, mají tu převážně sladké koláče a „ready made“ věci.

No Piqui — ten stůl chci domů!

Jeden z podniků, které na mě nevykoukl z žádného „best of Malaga“ seznamu doporučených míst. Prostě jsem kolem něj na mé trase po Calle Carretería pořád chodila, vypadalo to tam krásně, až jsem se nechala zlákat.

V No Piqui mají bagely, bowls, obložené chleby, nějaké sladkosti a k jídlu kromě denní nabídky burgery a pizzu. Všechno ve slušných porcích, prakticky nic (kromě pomeranžového džusu a chlebů se šunkou) tu není úplně typicky španělské. Top věc pro mě na velký hlad a sfouknutí snídaně a oběda najednou je bagel Yellow hole (slanina, vejce, cheddar).

Burger v No Piqui

Jídlo dobré a z dobrých surovin. Ale hlavně! Zamilovala jsem si ten stůl! Kromě klasických stolů pro 2 nebo 4 tu mají jeden velký pro 15 lidí. Velký dřevěný kus masivu. Seděla jsem vždycky jen u něj. Samozřejmě obvykle tedy bez 14 kamarádů, ale mimo špičku často i sama, ve špičce prostě s dalšími lidmi.

Viste — argentiská klasika

Úplně miniaturní podnik tak se čtyřma místama k sezení u pultu na barových židličkách. A prakticky jediná věc — empanadas. Plněné taštičky, tak jak je znám z argentiny. Ve Španělsku jsou dost časté, k dostání v pekárnách i supermarketech. Ale toto! Toto jsou nejlepší empanady co jsem kdy jedla (troufám si říct lepší, než co jsem měla v Argentině). Podnik vlastní a pracují v něm argentinci (myslím, že matka a syn), kteří už jsou ve Španělsku snad 20 let.

Empanady mají clasické s mletým hovězím masem, pikantní, kuřecí, se špenátem, s mozzarellou a rajčetem. Výběr je velký, v průběhu celého dne dopékají čerstvé a ty z vitrínky si můžete nechat ohřát.

Tohle byla moje oblíbená zastávka pro svačinku cestou na pláž.

Mercado Central de Atarazanas — trh

Místní trh s čerstvými potravinami. Ovoce, zelenina, maso, ryby, olivy, šunky. Pozor, zavírá někdy kolem druhé odpoledne a v neděli má zavřeno.

Kalamáry v Mercado de Atarazanas

Směrem do ulice (Calle Atarazanas) jsou dva „stánky“, kde se i vaří. Sezení je venku před Mercadem, vevnitř jsou připravené a vystavené ještě syrové ryby, kalamáry, maso, zelenina a také obrovská hotová paella. Právě na talířek paelly a fritované kalamáry jsem sem ráda zašla.

Dulces dreams

Příjemná kavárna hned vedle Mia coffee. Takže kafe jsem tu nikdy neměla, jen jedno frappé a to bylo výborné. Mají tu klasickou kavárenskou nabídku — chleby se šunkou, sýrem, avokádem, sladké koláče a spoustu dobrých smoothies. Sezení je venku i vevnitř.

Chleba v Dulces Dreams

Recyclo Bike Cafe

Moje nejčastější kancelář v Malaze. Nakonec to bylo především tady, kde jsem se cítila nejvíc jako stálý host. Vedle je obchod s koly a je to nějak propojené, takže třeba na stropě tu visí kola. Je tu velká zahrádka i spousta místa vevnitř. Můj office byl na konci na takovém vyvýšeném místě nad schody. Tady jsem si sedla do gauče, zapnula se do zásuvky a vydržela celé odpoledne. Většina lidí sedí v létě venku, vevnitř je vždycky místo a víc klid (je tu teda relativně rušno, hlasitější hudba, ale nehemží se tu lidi). Jediné mínus je, že vevnitř není úplně nejvíc světlo.

Obsluha je milá a mají tu menu del día, meníčko za 6 EUR — předkrm, bagetka, jídlo, citronáda. Tady jsem měla nejlepší gazpacho, co jsem kdy jedla. Možná teda nebylo úplně tradiční, spíš víc do papriky a lehce pikantní, ale super. Hádám, že tu mají super i snídaně, ale jak říkám, odpolední office, snad nikdy jsem tu nebyla před druhou odpoledne.

Canasta — panadería

Canasta je celý řetězec pekáren, v Malaze jich je několik. Jedna je hned na Plaza de la Constitución a má i kavárnu a sezení venku. Mají tu moc dobré pečivo (já si oblíbila takový máslový chleba, spíš to byla možná obří brioška), ale i plněné bagety a sladké.

Jako ve většině pekáren a cukráren ve Španělsku, fronta se čeká tak, že si u vchodu utrhnete papírek s číslem a čekáte až na vaše číslo přijde řada.

Pollos San Juan — grilovaná kuřátka

Podniky „pollo asado“ (tedy pečená kuřata) jsou po celém Španělsku hodně oblíbené. Jsou tu velké grily, kde se rožní spoustu kuřat, která si můžete odnést s sebou. Většinou nemusíte celé, ale třeba jen čtvrtku. K tomu si můžete dát opečené brambory případně nějakou omáčku (třeba alioli).

Venku je i pár míst k sezení, ale většina Španělů si kuřata berou s sebou domů. Já si brala čas od času čtvrtku, když se mi nechtělo ani vařit, ani nikde vysedávat. Je to víc než velký oběd za asi 5 EUR.

El Tintero — na výlet do El Palo

Já rybí věci moc nejím, takže posuzovat gastronomickou kvalitu rybí restaurace, ještě navíc když půlka věcí je tradičně fritovaná, je trochu mimo můj rajón. Ale El Tintero… Poprvé jsme šli kolem na výletu do Victoria de la Rincon. Já už měla hlad, ale museli jsme na ten výlet. Na první pohled mě to zaujalo. Obří restaurace plná lidí. Prý je plná pořád. Udělala jsem si teda ještě jeden výlet a těsně před odletem domů ji navštívila.

Pláž u El Palo je posetá spoustou rybích restaurací a na každém kroku tu najdete espetos — rybičky (sardinky) napíchané na špejli a dělané na uhlíkách v lodičkách. To je věc, kterou byste v okolí Malagy určitě měli zkusit. Přímo na pláži v Malaze (Malagueta) najdete taky, ale jen pár. Za městem, třeba právě v El Palo nebo na druhé straně až ve Fuengirole, je toho mraky.

El Tintero

El Tintero je na pláži, je to venkovní restaurace, zastřešená (zastíněná) nějakými bambusy. Míst tam bude tak aspoň dvě stovky. Nenosí tu meníčko, nosí rovnou jídlo. Chodí neustále dokola s plnými talíři různých dobrot. Stačí si ukázat, co se vám líbí a už vám to sází na stůl. Číšníci běhají pořád dokola a volají co mají. Lidi volají, že to chtějí. A do toho je tam narváno. Takže hluk a frmol. Ale má to fakt super atmosféru, návštěva tam mě doslova nadchla, i když už si pomalu ani nepamatuju, co jsem měla k jídlu.

Kde si dát v Malaze zmrzlinu?

A zakončím to trochu méně optimisticky. Já nevím. Za celé tři měsíce se mi nepodařilo v centru najít místo, kde by měli opravdu dobrou zmrzlinu. Popravdě řečeno většina nabídky ani nestála za ochutnání. Zmrzlinárny vypadají zvenku všechny moc krásně a lákavě. Ale jak přijdete dovnitř a podíváte se na zmrzlinu, vidíte barvy, které prostě příroda nemá.

Vyzkoušela jsem nejopěvovanější místní zmrzlinárnu, i když už podle barvy mi to nesedělo, ale nedalo mi to, když to tolik lidí chválí. Ještě než jsem ochutnala, už po čichu jsem z té zmrzliny cítila chemický prášek. S domácí zmrzlinou to nemělo nic společného, ovocná opravdové ovoce ani nepotkala. Nakonec jsem ji vyhodila. Já nevím, asi je pravda, že jsme z Prahy trochu zmlsaní opravdu špičkovou zmrzlinou, ale toto už bylo fakt moc.

Až jeden z posledních dní, když jsme šli na nějaký koncert do Parque de Huelín jsem cestou viděla zmrzlinárnu, která vypadala nadějně. Akorát jsme zrovna pospíchali, tak jsme šli dál. Cestou z akce, skoro v jednu ráno, sice už uklízeli, ale ještě měli otevřeno. Neváhala jsem zkusit štěstí a fakt, že jo! Domácí zmrzlina, co měla chuť! Zmrzlinárna se jmenuje Canela en rama (helado artesanal) a je hned vedle parku Huelín (čili dost z centra), který za návštěvu taky stojí.

5/5 - (14 votes)

1 komentář u „Kam na jídlo v Málaze: restaurace, tapas bary, kavárny“

  1. Super stránky. Za par dni odjezdime na měsíc do Španělska, takže pro me hodně inspirativní .

Napsat komentář