Kanárské ostrovy jsou nejvzdálenější od pevninské části Španělska, přesto se místní kuchyně příliš neliší a je tu k dostání vše, co známe z klasické španělské kuchyně. Je ale pravda, že třeba patatas bravas, kroketky nebo obchůdky se sušenou šunkou tu nejsou k vidění v tak velké koncentraci (rozuměj vždy a všude) jako na pevnině. Ale pořád tu jsou. Stejně tak paella a skoro všude gambas al ajillo.
Ostrovní kuchyně je pochopitelně hodně založená na čerstvých rybách a mořských plodech. Krevety, kalamáry, chobotnice jsou všude. Místní specialitou je sancocho canario, dušená nasolená ryba s brambory, batáty, gofio a zalité omáčkou mojo. Hlavně ve vnitrozemí je pak hojně k mání kozí (cabra) a králičí (conejo) maso. Tradiční úpravou králíka je conejo en salmorejo (králík v pikantní rajčatové omáčce).
Ostrovní ovoce je skvělé a tak nějak chutnější než u nás z dovozu. Co ale u nás nemáme a co bych vypíchla je plod kaktusu, konkrétně opuncie. Říkají mu kaktusový fík (higo de cactus). Velkých opuncií najdete po ostrovech plno a jejich plody jsou jedlé, nicméně trhat nedoporčuju — mají miliardy malých mikroskopických bodlinek, kterých se z prstů (nebo nedejbože pusy) budete zbavovat věčnost. Lepší koupit na trhu nebo v obchodě. Pozor ještě na jeden chyták. Vnitřek plodu je sytě růžový a stejně taková bude vaše pusa a ruce. Takže opatrně, nejlépe přeříznout a vyjíst lžičkou.
✈️ Vyrážíte na Gran Canarii? Mám tu článek s tipy na Las Palmas a výlety po Gran Canaria.
Papas arrugadas
V překladu vrásčité brambory. Jsou malé brambůrky (obvykle jde o žlutomasou odrůdu z Tenerife) vařené ve šlupce ve slané vodě a poté sušené na ohni. Tím se jejich slupka zvrásní, na povrchu zůstává tenká slaná krusta. Podávají se jako samostatné jídlo nebo předkrm s červenou omáčkou mojo nebo i jako příloha.
Omáčka Mojo
Tradiční je mojo rojo (červená omáčka), která se dělá z rajčat, papriky a mleté papriky. Její ostřejší a výraznější verzí je mojo picón, kam se přidávají ještě červené chilli papričky. A do třetice tu máme mojo verde (zelená omáčka). Ta se dělá z petržele, bylinek, česneku a koriandru, je jemnější a hodí se tedy hlavně k rybám.
Gofio
Mouka. Taková speciální kanárská. Je to mouka celozrnná, obsahuje hodně vitamínů, bílkoviny a vlákninu. Nepotřebuje tepelnou úpravu, narozdíl od mouky klasické. Dávají jí do všeho, na zahuštění jídel, vaří z ní samostatná příloha (kaše), ale i se to pije smíchané s mlékem, za tepla, za studena, do smoothies, to je jedno. Koupíte v každém obchodě, jsou i varianty s příchutí, třeba čokoládové gofio.
Polévky
Rancho Canario je hustá polévka se zeleninou a masem. Na zahuštění se používá gofio. Potaje je hustá zeleninová polévka. Potaje de berros je oblíbená kanárská řeřichová polévka. Kromě řeřichy obsahuje ještě brambory, fazole, kukuřici a vepřové.
Nápoje
Pivovary jsou na Kanárských ostrovech dva. Tropical a La Dorada. Na ostrově La Gomera se vyrábí Mistela (víno, rum, cukr, med). Ron miel (medový rum) je kanárský rum s kořením a medem. Na Kanárských ostrovech se jako na jednom z prvních míst začala pěstovat cukrová třtina, ze které se dělá i rum v místní likérce Arehucas na Gran Canarii, ten je nejlepší ochutnat na prohlídce s degustací přímo tam. Samotnou šťávu z cukrové třtiny si tu lze také koupit, třeba na víkendových trzích v Terroru.
Kanárské ostrovy jsou proslulé dobrými bílými víny. Co jsem si oblíbila já je (trochu sladší) vino de platano (banánové víno).
Polvito uruguayo
To nejlepší na konec. Nejtypičtější kanárský dezert. Sladkost nad sladkost. Tak trochu kalorická bomba. Vyvolává závislost. Ano, o polvito uruguayo vám můžu vyprávět hodiny, protože už jsem pár(set)krát měla tu čest. Většinou se servíruje ve skleničce, někde ale i jen na talířku. Receptury se také liší podnik od podniku, ale obecně je tam základ nějakého těsta (často rozdrobená sušenka), vanilkový krém, šlehačka, rozdrobená sněhová pusinka a karamel. Je to hodně sladké, ale pokud je to udělané dobře, je to zároveň lehké.
Seženete skoro všude, nejlepší jsem měla v Las Palmas v El Paseo na jižním konci Las Canteras a v Bochinche El Chato.