Výlet z Malagy na Gibraltar — jak se tam dostat a co vidět

Gibraltar pro mě vždy znamenal určitou nepopsatelnou přitažlivost a nakonec mě opravdu uchvátil. Protože je to samostatná země. Protože je to kousek Anglie “ve Španělsku”. Protože je tu unikátní tlupa opic. Protože ta slavná Gibraltarská skála. Protože klíčový bod pro kontrolu středomoří. Protože tu mají trochu netradiční přistávací dráhu pro letadla. A protože je odtud vidět Afrika.

Měla jsem Gibraltar dlouho na svém bucket listu a byl to hlavní cíl na mém roadtripu z Prahy po Pyrenejském poloostrově (takový ten cíl, kterého dosáhnete, a přitom jste teprv v půli cesty). Říká se, že je to jedno z těch míst, které když navštívíte, tak se musíte vrátit. Asi tedy můžu potvrdit, byla jsem tu už dvakrát.

Gibraltar se nachází na jihu Pyrenejského poloostrova. Přestože už je odtud vidět Afrika, není to nejjižnější bod kontinentální Evropy, tím je Punta del Tarifa, ještě o pár kilometrů dál. Jedinou zemí, se kterou Gibraltar sousedí je Španělsko a hranice je jen 1,2 km dlouhá. Samotný Gibraltar je velký jen 6,5 km², široký 1,2 km a dlouhý ani ne 6 km. Obyvatel má asi 30 tisíc. Na Gibraltaru se tyčí velká vápencová skála Rock of Gibraltar (nebo taky The Rock), v nejvyšším bodě 426 metrů.

Kde se vzala Británie na jihu Španělska?

Gibraltar vybojoval pro Anglii v roce 1704 admirál George Rook, oficiálně patří pod Británii od roku 1713, Utrechtskou smlouvou. V referendu v roce 2002 si obyvatelé Gibraltaru 99 % odhlasovali, že chtějí zůstat pod Británií. Se stejně silným hlasem se pak v roce 2017 postavili proti Brexitu.

Vlajka Gibraltaru, která se používá od roku 1982 jako jediná z britských zámořských území neobsahuje britskou vlajku. Je ze dvou třetin bílá, dole červená. V bílé části je červený hrad, z kterého visí klíč. To symbolizuje Gibraltar jako bránu k Středomoří. Námořní gibraltarská vlajka nebo vlajka gibraltarského guvernéra už britskou vlajku obsahují, symbol hradu s klíčem je tam vždy.

Pokud se ocitnete na Gibraltaru v Gibraltarský národní den, což je 10. září, můžete ji vidět nesčetněkrát viset z oken domů. Jinak je k vidění na sídle guvernéra The Convent.

Jak se dostat na Gibraltar

Ročně na Gibraltar míří přes 10 milionů turistů, drtivá většina po zemi (autem nebo pěšky), necelých 300 tisíc letecky a pár stovek lodí. Přímým letem se na Gibraltar létá pouze z Británie (Londýn, Manchester, Bristol) a Maroka (Tanger). Že sem nelétá nic třeba z Madridu a vůbec sousedního Španělska možná trochu souvisí i s uražeností Španělů, že Gibraltar není jejich. A samozřejmě omezenými možnostmi letového provozu na tak malém prostoru.

Asi nejlepší způsob jak se na Gibraltar dostat je letecky do Málagy a odtud autem (méně než 2 hodiny). Já jela poprvé při roadtripu Španělskem z nedalekého Castellar de la Frontera, podruhé právě z Málagy. Gibraltar je maličký, takže bohatě stačí jeden den.

Autobusem z Málagy na Gibraltar

Autobusy sem jezdí také z Málagy, končí v městeču La Línea de la Concepción, což je španělské městečko hned za hranicemi Gibraltaru, pěšky pár minut.

• Přímý spoj zajišťuje společnost Avanza a linka L-610.
• Pokud nejste přímo v Malaze, jsou i spoje, co jedou třeba přes Marbella nebo Fuengirola.
• V Malaze na ni nasednete na hlavním autobusovém nádraží (Estación de Autobuses de Málaga) a nebo na letišti.
• Vystoupíte na konečné Estación La Línea a buď půjdete pěšky, nebo se svezete linkou 5.

Nejbližší vlak jede do Algecíras (odtud zas autobusem do La Línea). Pokud chcete zůstat přes noc, na Gibraltaru je to poměrně drahé, lepší je to asi za hranicemi, tedy ve Španělsku.

Vstup na Gibraltar v roce 2024

Přejezd přes hranice je na chvíli čekání, aut jezdí hodně a navíc vás může zdržet čekání při příletu nebo odletu letadla. Není to v Schengenu ani EU, takže je potřeba ukázat cestovní pas (jen jsme s nima tak zamávali z okýnka), víza na Gibraltar potřeba nejsou. Mimochodem, nejezdí se vlevo jako v Británii, ale normálně vpravo, jako u nás i ve Španělsku.

V blízkosti centra Gibraltaru je několik parkovišť, ale taky je tu hodně turistů, takže parkování zabralo nějaký čas, ale dalo se (červen, červenec). Parkovat se dá i na parkovišti těsně za hranicemi, ale pravděpodobně si budete chtít objet Gibraltar celý a podívat se na Europa point. To ostatní — centrum a skála se dá úplně v pohodě bez auta. Případně tu jezdí i linkové autobusy, ale nezkoušela jsem.

Gibraltarská měna a ceny

Na Gibraltaru funguje vlastní měna — Gibraltarská libra. Pokud se nezadaří zaplatit kartou, všude berou normálně i eura (v nejhorším případě vrátí zpět v librách). Když ale budete mít šanci, gibraltarská libra je hezký a jedinečný suvenýr.

Ceny jsou tu víc anglické, než španělské, ale nic strašného. Pokud opravdu potřebujete místní hotovost, ve městě je dost bankomatů. Navíc pokud pro cestování jako většina lidí používáte kartu Revolut, která je britská, tak máte výběr úplně zdarma.

Na Gibraltaru se neplatí DPH, proto i když spousta věcí vůbec levných není, některé jsou o dost levnější než ve Španělsku. Třeba cigarety.

Kde se ubytovat při návštěvě Gibraltaru

Přímo na Gibraltaru je ubytování nejdražší, ale pokud chcete strávit víc jak den, je to samozřejmě nejlepší volba. Levnější to bude ve vedlejším španělském městečku La Línea de la Concepción. Nejčastěji lidé zamíří na Gibraltar z Málagy, tady je největší nabídka ubytování a spíš i levnější. Z Málagy na Gibraltar je to necelé 2 hodiny autem nebo 3 hodiny autobusem.

Co vidět na Gibraltaru

Gibraltarská skála – Top of the Rock

Vápencová skála Top of the Rock nabízí spoustu krásných výhledů a žijí tu makakové. Nahoru se dá dostat i pěšky, je to asi jen 3 km, ale docela velké stoupání a pokud jedete v sezóně, bude dost horko. Pohodlnější variantou je lanovka.

Dolů je ale určitě lepší si to sejít po svých, hezkých, různých výhledů je několik, i runway je lépe vidět po cestě než z vrcholku. Jinak nahoru nevede ani autobus, ani se nedá jet vlastním autem. Jediná další varianta je turistický minibus s jasně danými zastávkami za 30 liber.

Lanovka na Gibraltarskou skálu a vyhlídková plošina Skywalk

Druhá varianta jak dostat nahoru je lanovka. Ta stojí 12 liber a jezdí každých 10 minut a je pár metrů od centra. Lístek na lanovku ale není vstupenkou do národního parku (to stojí myslím dalších 5 liber), do jeskyní a tunelů. Problém může být počasí, když moc fouká, lanovka nejezdí.

Na gibraltarské skále, tam, kde přijíždí lanovka je v nejvyšším bodě ocelová vyhlídková plošina Skywalk, z které je krásný výhled na okolí, po celé západní straně Gibraltaru.

Vyhlídka Apes’ Den

Vyhlídka je položená níže na Gibraltarské skále než Skywalk, je to místo oblíbené gibraltarskými opicemi, kde je lze pozorovat v přirozeném prostředí.

Gibraltarský průplav a projížďka lodí s pozorování delfínů

Slavný Gibraltarský průliv je v nejužším místě mezi Španělskem a Marokem široký jen 14 kilometrů. Občas se tu pořádají nějaké ty výzvy v plavání mezi dvěma kontinenty. Je tu bohatý mořský život, z Gibraltaru se můžete vydat na plavbu za delfíny, kterých tu žijí hned 3 druhy a šance je vidět je opravdu veliká. Kromě toho tu žijí i velryby a Gibraltarský průliv je také důležitým migračním koridorem pro mnoho druhů ptáků, kteří přelétávají mezi Evropou a Afrikou. Pro jejich pozorování je nejlepší jaro nebo podzim.

Europa point s výhledem na Afriku

Výběžek Europa point je už kus za městem (je tu velké parkoviště) a je právě tím nejjižnějším cípem Gibraltaru, z kterého je dobře vidět Afrika, Maroko. Ve skutečnosti ale vidíte nejspíše město Ceuta, které zase nepatří Maroku, ale Španělsku. Vede sem silnice Europa road a je tu maják z roku 1841 a mešita Ibrahim-al-Ibrahim, která byla otevřená v roce 1997, stála 5 milionů liber a je to nejjižnější mešita v kontinentální Evropě (a také jedna z největších). Mimochodem, mešita je z Tangeru (v Africe) v noci vidět.

Na druhé straně výběžku jen už jen pár hotelů a pěkné výhledy zespoda na skálu.

Letiště Gibraltar (GIB) a runway

Na Gibraltaru moc místa není, takže napříč přes jedinou silnici vedoucí na Gibraltar vede přistávací dráha. Ve chvíli, kdy přistává nebo odlétá letadlo musí být provoz na této silnici uzavřen, samozřejmě jak pro pěší, tak pro auta. Zastavení provozu řídí jen semafory a policista na každé straně. Když si představím, jak jsou běžně letiště hlídaná a jak by bylo nemožné, dostat se třeba na runway letiště v Praze, tak je to až k zasmání.

Přiznávám, že to pro mě byl takový zážitek, že když se nám podařilo při odjezdu trefit odlet letadla a čekali jsme na semaforu, vystoupila jsem z auta a doběhla až k semaforu, abych se podívala. A pak jsem si užila i přechod přes runway, do auta jsem naskočila zpět až za ní. Letů je tu tak 5 až 8 (5 příletů, 5 odletů) denně, takže šance, že uvidíte přistávat nebo odlétat letadlo celkem je.

Opice – makakové

Na Gibraltaru je jediná volně žijící kolonie opic v Evropě. Jsou to bezocasí Macaca Sylvanus. Potkáte je nahoře na skále.

Populární legenda tvrdí, že dokud na Gibraltaru budou makakové, Gibraltar zůstane britský. A tuhle legendu tu berou opravdu vážně. Opičky si hýčkají, každý den jim sem místní vozí zbytky jídla z restaurací i domácností. V roce 1942, během druhé světové války, kdy opice byly téměř na vyhynutí (posledních 7 kusů) nechal Winston Churchill z Maroka okamžitě dovézt 5 samic, později vydal nařízení, že počet makaků musí být nepordleně navýšen alespoň na 24 (z jejich původního domova, v lesích v Maroku a Alžírsku). To se podařilo a v současné době Gibraltar obývá zhruba tři stovky opic. Makak je také od roku 1988 vyobrazen na pětipenci (zatímco na britské pětipenci je královna Elizabeth), od roku 2004 i na penci.

Opice, každodenně přežírané turisty, jsou vlastně na dietě a pod dohledem. Krmit by se neměly, a to dokonce pod pokutou 500 liber. Nicméně opice moc nečekají, jestli jim jídlo nabídnete, prostě si ho vezmou — ať už z ruky nebo z batohu. Na rozdíl od opic třeba v Asii se ale nemusíte moc bát třeba o brýle, jdou fakt hlavně po jídle a cpou se do aut. Jsou mírumilovné a mazlivé, taky ale umí pěkně nasupený výraz, asi aby naznačily, že na získání jídla zpět nemáte ani pomýšlet.

Botanická zahrada – Alameda Gardens

Na úpatí Gibraltarské skály, kousek od spodní zastávky lanovky je botanická zahrada. Ta je domovem mnoha exotických rostlin, palem a kaktusů. Jsou tu jezírka a fontánky, i několik soch, včetně sochy vévody z Wellingtonu. Vstup je zdarma.

Jeskyně – St. Michaels Cave

Přírodní vápencové jeskyně na úpatí skály Gibraltar plné stalaktitů a stalagmitů. Má několik úrovní a už od starověku sloužila jako úkryt a svatyně. Prostory jsou barevně osvětlené a musím říct, že mě to až tak nezaujalo.

Maurská brána – Moorish gate

Brána na severním úpatí Gibraltarské skály byla postavena Maury už v 8. století a sloužila jako hlavní vstup do opevněného města.

Tunely ve skále – The Great Siege Tunnels

Chodby vytesané do Gibraltarské skály během Velkého obležení v 18. století. Britským vojákům umožňovaly nepozorovaný pohyb a dobrý výhled. Dnes jsou tunely otevřené turistům.

Pláže na Gibraltaru

Gibraltar je obklopený mořem a má tedy i několik pláží. Z pláží máte podle lokace šanci vidět na Afriku nebo sledovat přistávání letadel. Na některých vás přijdou navštívit i opice (pozor na svačinku).

• Sandy bay – malá pláž, která byla rozšířena pískem dovezeným ze Sahary.
• Eastern beach – největší a nejoblíbenější písečná pláž Gibraltaru na východní straně.
• Western beach – klidnější pláž, oblíbená mezi místními, je nejblíž centru, dá se sem dojít i pěšky.
• Little bay – nejmenší pláž, obklopená skalami.
• Camp bay – umělá s betonovými platformami, jsou tu bazény naplněné mořskou vodou.
• Catalan bay – rybářský záliv plný lodí a restaurací, kde si můžete dát mořské plody.

Co ochutnat na Gibraltaru

Při cestování Španělskem, které snídá spíš v malém, se samozřejmě nabízí pořádná anglická snídaně. Na Gibraltaru logicky dostanete jak speciality anglické kuchyně jako fish & chips nebo cornish pasty (plněné kapsy z těsta, trochu podobné empanadas), tak i španělské kuchyně jako paella nebo tapas. K pití si můžete dát jak britské pivo a ale, tak španělskou sangríu.

S blízkostí Africe ale souvisí ještě marocký vliv na kuchyni, takže si tu můžete dát i tagine, kořeněné dušené maso se zeleninou v hliněné nádobě nebo couscous.

Vyloženě místní gibraltarské specialitou je calentina, což je taková tortilla z cizrnové mouky. Rodinným gibraltarským jídlem je rosto, směs těstovin, hub, masa, rajčat a sýra. Podobné calentině je jako malý snack ještě panissa, což je také z cizrnové mouky, ale je to v malém, ve tvaru hranolek. Rolitos jsou pečené nebo smažené rolky masa se šunkou, slaninou, vejcem, olivami a někdy i sýrem. Na Velikonoční pondělí se na Gibraltaru peče chleba bollo de hornasso, který je sladký, voní po anýzu, obsahuje ovoce a ořechy.

Co navštívit v okolí Gibraltaru

Gibraltar je situovaný do španělské Andalusie, která toho nabízí hodně k vidění, z toho ne úplně daleko například města Cádiz, Jerez de la Frontera nebo Ronda.

Blízko Gibraltaru je Tarifa, což je vyhlášené surfařské městečko v okolí s krásnými plážemi. Kromě toho je tu Punta del Tarifa, nejjižnější bod pevninské Evropy. Z Tarify můžete také lodí na návštěvu do Maroka, konkrétně do města Tanger.

Tipy pro cestování nejen na Gibraltar