Výlet z Malagy na Gibraltar — jak se tam dostat a co vidět

Gibraltar se nachází na jihu Pyrenejského poloostrova. Přestože už je odtud vidět Afrika, není to nejjižnější bod kontinentální Evropy, tím je Punta del Tarifa, ještě o pár kilometrů dál. Jedinou zemí, se kterou Gibraltar sousedí je Španělsko a hranice je jen 1,2 km dlouhá. Samotný Gibraltar je velký jen 6,5 km² a obyvatel má asi 30 tisíc. Na Gibraltaru se tyčí velká vápencová skála Rock of Gibraltar (nebo taky The Rock), v nejvyšším bodě 426 metrů.

Jezdí se sem z mnoha důvodů. Pro mě Gibraltar znamenal vždy určitou nepopsatelnou přitažlivost a nakonec mě opravdu uchvátil. Protože je to samostatná země. Protože je to kousek Anglie „ve Španělsku“. Protože je tu unikátní tlupa opic. Protože ta slavná Gibraltarská skála. Protože klíčový bod pro kontrolu středomoří. Protože tu mají trochu netradiční přistávací dráhu pro letadla. A protože je odtud vidět Afrika.

Měla jsem Gibraltar dlouho na svém bucket listu a byl to hlavní cíl na mém roadtripu z Prahy po Pyrenejském poloostrově (takový ten cíl, kterého dosáhnete, a přitom jste teprv v půli cesty). Říká se, že je to jedno z těch míst, které když navštívíte, tak se musíte vrátit. Asi tedy můžu potvrdit.

Kde se vzala Británie na jihu Španělska?

Gibraltar vybojoval pro Anglii v roce 1704 admirál George Rook, oficiálně patří pod Británii od roku 1713, Utrechtskou smlouvou. V referendu v roce 2002 si obyvatelé Gibraltaru 99 % odhlasovali, že chtějí zůstat pod Británií. Se stejně silným hlasem se pak v roce 2017 postavili proti Brexitu.

Jak se dostat na Gibraltar

Ročně na Gibraltar míří přes 10 milionů turistů, drtivá většina po zemi (autem nebo pěšky), necelých 300 tisíc letecky a pár stovek lodí. Přímým letem se na Gibraltar létá pouze z Británie (Londýn, Manchester, Bristol) a Maroka (Tanger). Že sem nelétá nic třeba z Madridu a vůbec sousedního Španělska možná trochu souvisí i s uražeností Španělů, že Gibraltar není jejich. A samozřejmě omezenými možnostmi letového provozu na tak malém prostoru.

Asi nejlepší způsob jak se na Gibraltar dostat je letecky do Malagy a odtud autem (méně než 2 hodiny). Já jela poprvé při roadtripu Španělskem z nedalekého Castellar de la Frontera, podruhé právě z Malagy. Gibraltar je maličký, takže bohatě stačí jeden den.

Autobusem z Malagy na Gibraltar

Autobusy sem jezdí také z Malagy, končí v městeču La Línea de la Concepción, což je španělské městečko hned za hranicemi Gibraltaru, pěšky pár minut.

• Přímý spoj zajišťuje společnost Avanza a linka L-610.
• Pokud nejste přímo v Malaze, jsou i spoje, co jedou třeba přes Marbella nebo Fuengirola.
• V Malaze na ni nasednete na hlavním autobusovém nádraží (Estación de Autobuses de Málaga) a nebo na letišti.
• Vystoupíte na konečné Estación La Línea a buď půjdete pěšky, nebo se svezete linkou 5.

Nejbližší vlak jede do Algecíras (odtud zas autobusem do La Línea). Pokud chcete zůstat přes noc, na Gibraltaru je to poměrně drahé, lepší je to asi za hranicemi.

Přejezd přes hranice je na chvíli čekání, aut jezdí hodně a navíc vás může zdržet čekání při příletu nebo odletu letadla. Není to v Schengenu ani EU, takže je potřeba ukázat pas (jen jsme s nima tak zamávali z okýnka). Mimochodem, nejezdí se vlevo jako v Británii, ale normálně vpravo, jako u nás i ve Španělsku.

V blízkosti centra Gibraltaru je několik parkovišť, ale taky je tu hodně turistů, takže parkování zabralo nějaký čas, ale dalo se (červen, červenec). Parkovat se dá i na parkovišti těsně za hranicemi, ale pravděpodobně si budete chtít objet Gibraltar celý a podívat se na Europa point. To ostatní — centrum a skála se dá úplně v pohodě bez auta. Případně tu jezdí i linkové autobusy, ale nezkoušela jsem.

Měna a ceny

Na Gibraltaru funguje vlastní měna — Gibraltarská libra. Pokud se nezadaří zaplatit kartou, všude berou normálně i eura (v nejhorším případě vrátí zpět v librách). Ceny jsou tu víc anglické, než španělské, ale nic strašného. Pokud obravdu potřebujete místní hotovost, ve městě je dost bankomatů. Navíc pokud pro cestování používáte kartu Revolut, která je britská, tak máte výběr úplně zdarma.

Na Gibraltaru se neplatí DPH, proto i když spousta věcí vůbec levných není, některé jsou o dost levnější než ve Španělsku. Třeba cigarety.

Tipy na ubytování na Gibraltaru

Co na Gibraltaru vidět

Určitě je fajn podívat se do centra, které víceméně tvoří jedna ulice plná turistů (Main street) a prázdné postranní uličky. A samozřejmě si tam dát pořádnou anglickou snídani.

Main street vede od sídla gibraltarského guvernéra The Convent k hlavnímu náměstí Casemates Square, jsou na ní hlavně obchody a restaurace. Na Casemates Square každou sobotu začíná Ceremony Key, pochod vojáků v uniformách, kteří symbolicky otevírají brány města. Po celém městě uvidíte klasické anglické telefonní budky, odpadkové koše nebo poštovní schránky.

Vápencová skála Top of the Rock nabízí spoustu krásných výhledů a žijí tu makakové. Nahoru se dá dostat i pěšky, je to asi jen 3 km, ale docela velké stoupání a pokud jedete v sezóně, bude dost horko. Zajímavější varianta je lanovka. Ta stojí 12 liber a jezdí každých 10 minut a je pár metrů od centra. Lístek na lanovku ale není vstupenkou do národního parku (to stojí myslím dalších 5 liber), do jeskyní (nestojí za nic) a tunelů. Problém může být počasí, když moc fouká, lanovka nejezdí.

Dolů je určitě dobré sejít si to po svých, hezkých, různých výhledů je několik, i runway je lépe vidět po cestě než z vrcholku. Jinak nahoru nevede ani autobus, ani se nedá jet vlastním autem. Jediná další varianta je turistický minibus s jasně danými zastávkami za 30 liber.

Výběžek Europa point je už kus za městem (je tu velké parkoviště) a je právě tím nejjižnějším cípem Gibraltaru, z kterého je dobře vidět Afrika, Maroko. Ve skutečnosti ale vidíte nejspíše město Ceuta, které zase nepatří Maroku, ale Španělsku. Vede sem silnice Europa road a je tu maják z roku 1841 a mešita Ibrahim-al-Ibrahim, která byla otevřená v roce 1997, stála 5 milionů liber a je to nejjižnější mešita v kontinentální Evropě (a také jedna z největších).

Na druhé straně výběžku jen už jen pár hotelů a pěkné výhledy zespoda na skálu.

Letiště Gibraltar (GIB) a runway

Na Gibraltaru moc místa není, takže přes jedinou silnici vedoucí na Gibraltar vede přistávací dráha. Ve chvíli, kdy přistává nebo odlétá letadlo musí být provoz na této silnici uzavřen, samozřejmě jak pro pěší, tak pro auta. Zastavení provozu řídí jen semafory a policista na každé straně. Když si představím, jak jsou běžně letiště hlídaná a jak by bylo nemožné, dostat se třeba na runway letiště v Praze, tak je to až k zasmání.

Přiznávám, že to pro mě byl takový zážitek, že když se nám podařilo při odjezdu trefit odlet letadla a čekali jsme na semaforu, vystoupila jsem z auta a doběhla až k semaforu, abych se podívala. A pak jsem si užila i přechod přes runway, do auta jsem naskočila zpět až za ní. Letů je tu tak 5 až 8 (5 příletů, 5 odletů) denně, takže šance, že uvidíte přistávat nebo odlétat letadlo celkem je.

Opice – makakové

Na Gibraltaru je jediná volně žijící kolonie opic v Evropě. Jsou to bezocasí Macaca Sylvanus. Potkáte je nahoře na skále.

Populární legenda tvrdí, že dokud na Gibraltaru budou makakové, Gibraltar zůstane britský. A tuhle legendu tu berou opravdu vážně. Opičky si hýčkají, každý den jim sem místní vozí zbytky jídla z restaurací i domácností. V roce 1942, během druhé světové války, kdy opice byly téměř na vyhynutí (posledních 7 kusů) nechal Winston Churchill z Maroka okamžitě dovézt 5 samic, později vydal nařízení, že počet makaků musí být nepordleně navýšen alespoň na 24 (z jejich původního domova, v lesích v Maroku a Alžírsku). To se podařilo a v současné době Gibraltar obývá zhruba tři stovky opic. Makak je také od roku 1988 vyobrazen na pětipenci (zatímco na britské pětipenci je královna Elizabeth), od roku 2004 i na penci.

Opice, každodenně přežírané turisty, jsou vlastně na dietě a pod dohledem. Krmit by se neměly, a to dokonce pod pokutou 500 liber. Nicméně opice moc nečekají, jestli jim jídlo nabídnete, prostě si ho vezmou — ať už z ruky nebo z batohu. Na rozdíl od opic třeba v Asii se ale nemusíte moc bát třeba o brýle, jdou fakt hlavně po jídle a cpou se do aut. Jsou mírumilovné a mazlivé, taky ale umí pěkně nasupený výraz, asi aby naznačily, že na získání jídla zpět nemáte ani pomýšlet.

Tipy pro cestování nejen na Gibraltar