Už strašně dlouho sním o roadtripu na severní pól, ale blbě se mi na to shání dost času v létě. Tentokrát to taky nevyšlo, ale našetřila jsem celé 3 týdny a rozhodla se je strávit procestováním Dánska. Dánsko je maličký, takže jsem od začátku měla v plánu projet ho celý, od západu na východ. V článku pro vás mám moje dojmy a postřehy, praktické informace i můj itinerář, pokud byste chtěli okopírovat mou trasu.
Jak se dostat autem do Dánska
Pokud se budeme držet neobskurních cest, tak možnosti jsou 3:
- po pevnině na Jutský poloostrov – z Prahy je to cesta lehce přes 800 km (cca 8 hodin), přes Drážďany, Berlín, Hamburg, do Dánská vjedete v jižním Jutsku přes městečko Padborg. Tahle cesta je nejdelší, ale je to jediná rozumná možnost pokud je váš cíl právě Jutsko (nebo dál norské fjordy) a nebo pokud chcete procestovat celé Dánsko (pak nejspíš potřebujete přijet nebo odjet právě tudy). Naopak při cestě jen do Kodaně nebo na Sjælland to smysl nedává.
- trajekt Puttgarden (Německo) – Rødby (Dánsko) – k trajektu je to přes Drážďany, Berlín a Lübeck, 770 km (cca 7,5 hodiny). Trajekt jezdí nonstop každou půlhodinu, cesta trvá 45 minut a vystoupíte na jihu regionu Sjælland, na ostrově Falster.
- trajekt Rostock (Německo) – Gedser (Dánsko) – k trajektu přes Drážďany a Berlín, 600 km (ani ne 6 hodin). Je to nejkratší cesta co se týká řízení, trajekt ale jede 2 hodiny (což je v součtu pořád o kousek rychlejší). Tenhle trajekt je logicky o něco dražší a intervaly má cca po 2 hodinách, takže už to chce líp plánovat timing.
Oba trajekty zajišťuje společnost Scandlines, trajekt do Rødby je menší, spíš takový shuttle, má míň palub, ale najíst nebo si dát kafe, nakoupit v duty free, jde na obou. Přes Gedser máte na lodi plnohodnotnou restauraci (rozuměj teda spíš jídla typu řízky s hranolkama nebo připravené saláty) i all you can eat buffet.
Oba trajekty jsou dost drahé, ceny se liší v časech a obdobích, takže si cenu ověřte, případně časově naplánujte na výhodnější variantu, ale orientačně Puttgarden – Rødby cca 100 eur, Rostock – Gedser cca 140 eur za auto.
Kolik stojí cestování autem po Dánsku
Jak už asi tušíte, Dánsko není destinace na levnou dovolenou, náklady spojené s autem nevyjímaje.
Silnice a mýtné
V Dánsku nepotřebujete žádnou dálniční známku ani nebudete platit mýtné za dálnice, ty jsou tu pro auta do 12 tun zdarma. Jsou jen dva přejezdy, kde platit budete:
- Storebæltbroen – most mezi ostrovem Fyn a Sjælland. Stojí 230 DKK (~750 Kč) za osobáček (350 s přívěsem, 120 motorka). Mýtná brána je jen na straně ostrova Sjælland, takže z Fynu platíte až při opouštění mostu.
- Øresundský most – mezi Kodaní a švédským Malmö, ten se vás tedy netýká, pokud se budete držet v Dánsku. Stojí 505 DKK (~1645 Kč) za osobák (230 za motorku).
Všechny ostatní mosty jsou zdarma a nemusíte se bát, že vás na konci mostu čeká překvapení v podobě mýtné brány.
Trajekty
Co ušetříte na dálniční známce, bohatě přeplatíte za trajekty. Mezi mnoha místy, zejména tedy mezi ostrovy, je jedinou možností přesunu trajekt a ty jsou v Dánsku celkem drahé. Za několikaminutový přejezd dáte třeba 80 DKK, ale na turisticky exponovaných místech jako je ostrov Fanø zaplatíte klidně přes 450 DKK (za zpáteční cestu). Samozřejmě se ale takovým cestám taky můžete vyhnout, nebo auto nechat v přístavu a na ostrov vyrazit jen s kolem.
Parkování
Parkování je na mnoha místech zdarma, v menších městech klidně i parkoviště v centru města nebo u turistických atrakcí. Bývá ale omezeno časově. Není tam žádná závora, je to na osobní zodpovědnosti. Kontrolní mechanismus ale existuje a proto si pro volné parkování v Dánsku potřebujete pořídit parkovací kolečko (parkering skive).
Parkovací kolečko je taková samolepka s vyznačenými hodinami a ručičkou, kterou si při zaparkování nastavíte na čas kdy jste přijeli, takže bude evidentní, pokud jste tam příliš dlouho. Maximální čas, po který můžete zadarmo parkovat je vyznačený na modré parkovací ceduli s „P“. Bude tam většinou 2 timer (2 hodiny) nebo 3 timer, případně 1 time (1 hodina). Na místech kde jsou třeba jen 3 parkovací místa na rychlé zastavení bývá i třeba jen 15 minut. Někde naopak může být 24 hodin.
Kolečko jsem koupila na první benzínce co jsem potkala po vjezdu do Dánska (prý se dají koupit i na německé straně), stálo mě asi 70 českých korun.
Benzín
V době mé návštěvy stál (Natural 95) něco mezi 13,59-13,89 DKK (asi 45 korun). Pro srovnání v Německu asi 41 Kč a v Praze 38 Kč. Takže tankování se vyplatí rozplánovat.
Nemám zatím elektro, takže to nemám tak odsledované, ale rozhodně bych řekla, že možností kde dobít bylo opravdu hodně, víc jak v Česku. Většina parkovišť, i takových těch odpočívadel při silnici něco měla, obchody a hotely taky.
Nakupování jídla
Ze supermarketů jsem chodila nakupovat drobnosti prakticky jen do Rema 1000, což je skandinávský řetězec a tam mi to přišlo nejsympatičtější nabídkou. Hotové smørrebrød i nějaké saláty, fajn ovoce, lokální sýry.
Dánské pekárny jsou super, mají fakt dobré chleby a spoustu dobrých „koláčů“ jako spandauer, šnek a jiných sladkostí. Často teda spíš sladké pečivo, ale někdy taky dobré obložené bagetky. Zrovna levné to taky není, ale rozhodně levnější než jít do restaurace.
Můj itinerář
Kolik je potřeba času na Dánsko? Myslím, že na celé Dánsko jsou moje skoro 3 týdny tak akorát. Pokud milujete roadtripy (rozumějte kocháte se i výhledy z auta, užíváte si i přejezdy, nevadí vám řídit a trávit hodně času v autě). Co jsem nestihla (nebo spíš se mi nechtělo jet kvůli jednomu, dvěma dnům tak daleko) je ostrov Bornholm, který určitě stojí za pozornost.
1. den: přejezd do Německa
Vyrazila jsem po poledni a skončila ve městě Wendeburg (jen random vybrané místo kde jsem našla nocleh), kdyby nebylo už po sezóně levandulí, vzala bych to přes Lüneburg.
2. den: příjezd do Dánska (Tønder)
Tady začíná trochu nelogika v trase, to proto, že původní plán byl navštívit Sønderborg a okolí na východě a pak se jet ubytovat do Tønder (na západě), ale strašně lilo, tak jsem jela rovnou do Tønderu, trochu zkoukla město, vykoupila dvě pekárny a šla odpočívat a užívat si první dojmy z Dánska (které byly až na ten liják veskrze pozitivní, jen jsem koukala, jak je to všude krásný) na ubytování.
Bydlela jsem v Bjerremark Hotel og Kursuscenter, což je takové typické velké dánské stavení (v kterým bych řekla, že se musí konat svatby, fakt nádherné prostory).
3. den: Møgeltønder + Sønderborg
Møgeltønder má hezkou ulici plnou historických domů a taky zámek Schackenborg. Je to kousek od Tønderu, tak jsem to jela okouknout.
Pak mě čekal ten nešťastně nelogický přejezd do Sønderborgu, to městečko za to ale každopádně stojí. Na zámku Gråsten Slot je letní rezidence královské rodiny a na molu byla akorát uvázaná královská jachta Dannebrog. Jinak je to krásné městečko na procházku centrem, po nábřeží a po městské pláži.
Když už jsem byla v téhle končině projezdila jsem trochu ostrov Als, maják Taksensand Fyr, přístav Fynshav a k vodě u Steg gaf. Cestou zpátky jsem zajela ještě k Dybbøl Banke, což je historické bojiště, významné místo pro Dány, je tam mlýn Dybbøl Mølle kde je muzeum.
4. den: Ribe + Rømø
Zpátky na západ. Ribe je nejstarší město v Dánsku s pěkným centrem a katedrálou. Kousek odtud je Viking Center, rekostrukce vikingské vesnice. Hezký živý skanzen, jsou tam stany, zvířata, bojovníci, řezbáři, kováři i spousta stánků.
Ostrov Rømø je spojený s pevninou hrází, takovou dost dlouhou, na ní je silnice a okolo se pasou ovečky. Tady jsem vyrazila na první z mnoha pláží v Jutsku, kam se jezdí normálně autem a piknikuje se tam, Lakolk strand. A pak na další takovou u Sønderby.
5. den: Fanø
Na Fanø spíš možná nemá cenu jezdit, pokud nepotřebujete za každou cenu vidět lachtany jako já. Ten ostrov je krásný a dost možná jsem tam viděla nejkrásnější domečky za celou cestu. Jediný problém je tržní cena trajektu, která je vysoká, obzvlášť v sezóně. Kvůli tomu stojí za zvážení se tu ubytovat a chvíli tu pobýt, ale i ubytování je tu myslím dražší a takhle last-minute se mi nepodařilo sehnat něco, co by stálo za to.
Na tuleně jsem jela po Sønderho Strandvej až k pláži, auto jsem nechala na kraji a odtamud asi dobrý kilometr pěšky (bosky) k moři. Tuleni byly na výběžku pláže kousek přes moře, pouhým okem bylo vidět že jsou tam dobré dvě stovky tulěňů, ale „do obličeje“ jim bylo vidět jen dalekohledem. Občas nějaký připlaval blíž, vynořil se a zas uplaval. No strávila jsem tam dobrý dvě hodiny, ale úplně že by nějaký přišel blízko se nestalo.
Ještě jsem se zastavila na pevnině na maják Blåvandshuk Fyr, který je na nejzápadnějším bodu Dánska. Je tam hezký výhled po okolí už z dun, ale vylezla jsem i nahoru na maják (vstup 70 DKK).
6. den: Vorupør
Zpětně vím, že v téhle části roadtripu jsem udělala chybu, měla jsem ji projet pomaleji. Tak příště! Západ Dánska podél pláží má super chill atomesféru, maličká městečka, divoké moře, na které se dá koukat hodiny, jsou tu hezké kempy, surf a kite školy. Tak jak se mi to líbí.
Projela jsem přes Henne Strand, Hvide Sande, městečko Søndervig a národním parkem Thy až do městečka Vorupør, kde je velký kemp, pláž plná surfařů i muzeum národního parku a tak je tam celkem živo.
7. den: Limfjord + Skagen
Ráno jsem ještě strávila koukáním na surfaře ve Vorupøru a pak ještě v Klitmøller, ale pak už jsem vyrazila směrem na Limfjord, což je takový systém průlivů. Ani jsem neměla konkrétní bod co vidět, jen mi přišlo, že by to tu mohlo být hezký.
Jela jsem spíš rovnou za nosem a celkem náhodou jsem tak zabloudila k Ejerslev Havn, malého přístavu u takové laguny, no vlastně tam byla jen kavárna a nějaké chatičky. Paradoxně tohle bylo místo o kterém jsem snila, když jsem si představovala, jak to na roadtripu v Dánsku bude vypadat. Maličký přístav, podnik co prodával hlavně smørrebrød, sezení venku s výhledem na loďky. Jako by to bylo na konci světa a zároveň tam bylo celkem živo.
Odtud jsem pak jela dál na sever a dojela k Feggesun Havn, kde silnice končila přímo na trajektu. Nejmenší přístav s trajektem co jsem v Dánsku potkala. Jeli jsme snad 4 auta, jen kousek na druhý břeh (předtím jsem si ani v mapě nevšimla, že ta cesta vede přes vodu a ne po silnici).
Pak jsem se vrátila k plážím, Blokhus Strand a Saltum Strand a pak už na úplný sever Dánska. Přeskočila jsem Hirtshals, který jsem měla v plánu, ale nějak jsem měla pocit, že nestíhám (což nebyla pravda) a že si ho nechám na jindy. Což se nejspíš opravdu někdy stane, Hirthals je důležitý hlavně tím, že je to přístav, odkud můžete jet trajektem na Faerské ostrovy a Island a nebo blíž do Norska, do přístavu Kristiansand (kde jsem teda byla o 2 roky dříve a je to nádherné městečko).
Každopádně já mířila do Skagenu a hlavně na Grenen, nejsevernější bod Dánska kde se setkávají Severní a Baltské moře a za příznivého počasí tu můžete opravdu vidět dvě různé barvy moře vedle sebe. To se mi nepoštěstilo, ale ta linie jak do sebe moře „naráží“ byla celkem patrná. Potkala jsem tu i lachtánky. K úplnému nejsevernějšímu cípu se jde asi kilometr po pláži. Skagen jako takový jsem už spíš jen proběhla.
8. den: Råbjerg Mile + Aalborg
Ráno jsem vyrazila ke Kandestederne Strand, kde byl neuvěřitelný fičák, takže nic z toho. Kousek cestou je ale mnohem významnější misto, Råbjerg Mile, což je asi dvoukilometrová migrující duna. Tady byl fičák taky a dovolím si doporučit vzít si sem dlouhé kalhoty, ten písek když fouká vítr je hodně ostrý a docela to umí i bolet.
Odtud jsem jela do čtvrtého největšího dánského města, Aalborg. Po týdnu putování po malých a ještě menších městečkách to na mě bylo obří, ve městě zácpy, parkovat jsem musela v parkovacím domě. Ale město je to pěkné.
9. den: Mols Bjerge + Aarhus
Ráno jsem vyrazila do národního parku Mols Bjerge, jela jsem spíš tak za nosem, potkala jsem nějaké krávy, koně a udělala si piknik u moře.
Odtud jsem jela do druhého největšího města Dánska, Aarhus. Tady jsem teda poprvé a naposled za celou cestu měla fakt problém zaparkovat, ale i to se nakonec podařilo. Navštívila jsem tu Den Gamle By, což je muzeum pod širým nebem, je to celé městečko, kde jsou obchůdky od řezníka po domácí potřeby, řemesla, škola, a podobně. Většinou jsou do detailu vybavené atrapami (třeba masa), ale některé obchůdky jako třeba pekárna reálně fungují a můžete si tu něco koupit. Vstup je teda tradičně drahý (205 DKK), ale přišlo mi to hezký, strávila jsem tu přes hodinu.
Odpoledne jsem se ještě pověnovala dánským kopcům. Nejdřív na Himmelbjerget (147m), což je trošičku i výšlap do kopce (teda pokud se jako já necháte zavést navigací někam do lesa pod kopec, místo k hotelu Himmelbjerget, který je prakticky vedle ve stejné výšce). Z věže je hezký výhled na okolí a jezero Julsø.
Pak jsem zamířila ještě na nejvyšší kopec Dánska, Møllehøj (170m), kde to naopak ani nevypadá, jako že jste někde „nad“. A tím to možná bylo zajímavé. Od parkoviště se jde víceméně po rovince loukou kolem kravína až k lavičce, z které se můžete dívat po okolních polích, ale není to takový ten klasický výhled shora. Prostě dánské poměry.
10. den: Kolding
Únava z cestování dorazila, takže jsem se rozhodla na chvíli zastavit a strávit celý den na místě. Auto jsem zaparkovala v předvečer v Koldingu a celý den ho nechala zaparkované. Je to pěkné městečko, spousta kaváren a tak, zároveň tu není nic moc zásadního k objevování, takže super na pauzičku. Ale jak říkám, lepší by bylo si tenhle day off udělat o něco dřív u pláží.
V téhle části Dánska, ještě před Koldingem, je Billund, legoland, který určitě pro někoho stojí za návštěvu, ale to jsem se rozhodla protentokrát vynechat.
11. den: Jelling + Fyn
Kolding bylo zároveň poslední místo v Jutsku, odtud jsem vyrazila ještě s malou odbočkou zpět na ostrov Fyn. Tu odbočku jsem udělala na Jelling. Jsou tu runové kameny z 10. století zapsané v UNESCO. Je to hezké, ale nic speciálního co by stálo za větší zajížďku pokud nepojedete okolo.
Nevím jestli pořád trošku únava nebo toho na Fynu zas tak moc výjimečného k vidění není (spíš ne), ale zamířila jsem rovnou do ubytování v Odense.
12. den: Egeskov
Ráno jsem vyrazila na zámek Egeskov, kde jednak byl zrovna nějaký hasičský den a bylo tam spoustu vozů, atrakcí, výstava obytňáků a kdeco. Kromě toho je to ale hezký areál, se zahradou, bludištěm, jezírkem, fakt krásný.
Z Egeskova jsem pak odpoledne ještě jela okouknout městečko Svendborg a Valdemars Slot.
13. den: Odense
Další den jsem si nechala na samotné město Odense, tentokrát třetí největší město Dánska. Tohle atmosféru velkoměsta moc nemá, centrum je podobně kompaktní jako u malých měst, je tu hezký park a samozřejmě to hlavní, muzeum a rodný dům Hanse Christiana Andersena.
14. den: Hørby
Ráno jsem udělala poslední zastávku na ostrovu Fyn před odjezdem na Sjælland. Stavila jsem se u majáku Knudshoved Fyr, odkud je i výhled na Storebæltsbroen, most mezi ostrovy. Respektive jsou to spíš dva mosty, zhruba na půl cesty je totiž ještě malý ostrůvek Sprogø (na který se snad ani nedá sjet), dřív to bylo místo kam odváželi demoralizované ženy.
Na Sjællandu jsem to vzala přes Næsby Strand, přes město Holbæk až do Hørby, maličkého přístavního městečka, kam jsem jela primárně proto, že jsem si tu vybrala krásný hotýek v námořnickém stylu přesně jak mám ráda, s výhledem na vodu. Krásně relaxační místo, i jsem si tu zaplavala.
15. den: Roskilde + Frederiksborg Slot + Kronborg
Roskilde je univerzitní město, dřív sídelní město dánských králů, je to fajn zastávka na posezení na kafe, jsou tu i pěkné obchody a náměstíčko před katedrálou.
Frederiksborg Slot je zámek v městě Hillerødu. Má velké zahrady, kde se dá procházet hodiny, je obklopený vodou.
Pak jsem zamířila do farmářského obchodu a restaurace Rabarbergården na oběd, ale bohužel měli plno. Pak přes Vejby strand a na úplný sever na Hornbæk Strand, což byla najednou taková klasická pláž jižních zemí, spousta opalujících se lidí, žádné velké vlny.
Nakonec jsem ještě jela na Kronborg, zámek s velkým opevněním. Je odtamtud doslova vidět Švédsko, konkrétně Helsingborg, který je jen kousek přes moře. Chvilku jsem zvažovala, ale na výlet na otočku je trajekt nesmyslně drahý.
16. den: Jægersborg Dyrehave + Frederiksberg + Dragør
Park Jægersborg Dyrehave se vyznačuje tím, že jsou tu jeleni. Jinak je to taková cesta lesem a na kraji je i zábavní park, tam jsem nebyla. Ale zpátky k jelenům, nevěřila jsem, že je potkám, ale pásli se na louce před zámečkem Eremitageslottet a bylo jich fakt hodně, nevím, třeba 200+. V jednu chvíli přebíhali silnici, pak zase zpátky. Kdybych je tam nepotkala, tak je park celkem nuda (prostě jen procházka lesem a mezi loukami), ale jen s jelenama jsem tu strávila určitě přes hodinu.
Zastávku v Kodani jsem v plánu neměla. Jednak se mi teda vůbec nechtělo s autem zajíždět do velkoměsta, jednak jsem tu už několikrát byla. Spíš doporučuju si sem zaletět separátně a neřešit hotel s parkováním, ale samozřejmě pokud nemáte tolik příležitostí k cestování, tak se vyplatí tu udělat zastávku, i třeba na 2 dny. Já se zastavila jen na Frederiksberg, což je v podstatě součást Kodaně, i když je to samostatné městečko. S navigací jsem trochu selhala, takže Kodaní jsem nakone částečně projela a nebyla to moc zábava.
Rybářská vesnice Dragør je asi půl hodinky jižně od Kodaně. Je to další fajn malé městečko na zastávku, je tu pevnost a taky přírodní koupaliště. A je odtud vidět Öresundský most do Švédska.
17. den: Stevens Klint + Vallø slot + Næstved
Ráno jsem vyrazila k Vallø Slot a pak k útesu Stevens Klint, přímo na vyhlídku u kostelu Højerup. Je tam hezký výhled, ale tak na kouknout a jet. Pak už jsem vyrazila do Næstved (primárně kvůli ubytování). Cestou je ještě vyhlídková věž Skovtårnet, ale vynechala jsem.
18. den: Møns Klint + Marielyst + trajekt domů
Jako poslední z dánských must-see jsem si nechala Møns Klint. Tenhle útes má na rozdíl od Stevens Klint výletní povahu, chozením nahoře na útesu lesem i dole po kamenité pláži jsem strávila půl dne.
Poslední zastávka bylo přímořské letovisko Marielyst. Celkem to tu připomíná klasická letoviska – promenáda s restauracemi a suvenýry vedoucí až k pláži.
A pak už směr Gedser a trajektem domů.
Doporučení pro kratší itinerář na roadtrip
Moje srdce si každopádně získalo Jutsko. Je tu podle mě nejkrásnější i nejrozmanitější příroda, divoké moře, duny, pláže, po kterých se jezdí autem, fjordy i národní parky. Vlastně až při odjezdu na Fyn se mi poprvé stalo, že nový den nepřebil zážitkama ten předchozí, který byl už tak dost wow. Jsou tu menší městečka, spíš venkovská atmosféra, je to tu klidné, jen větší, takže delší přejezdy. Je to tu taky znatelně levnější aspoň co se týká ubytování a snad kromě Aarhusu nikde nebylo potřeba placené parkování.
Jutsko je pro mě tou částí Dánska, kterou si plánuju projet ještě víc detailně. Chci tím říct, pokud máte slabost pro podobné věci jako já, tak jestli nemáte na Dánsko 3 týdny, cestovala bych jen po Jutsku. Zabavíte se tu týden i dva.
Ale jestli oceníte víc města, kulturu a pláže s klidnějším mořem, pak se vám asi spíš bude líbit Sjælland. Zejména pokud máte jen týden, tak je to dobrá volba, protože cesta sem je nejrychlejší a myslím, že týden na celou oblast je tak akorát. Případně můžete přidat Bornholm.
Fyn je takový hezký, zámecký, stylový, ale zatím jsem moc neobjevila čím tam strávit víc jak tak dva dny, takže je to spíš že ho můžete přidat buď k Jutsku nebo k Sjællandu (i když odtamtud se vám kvůli placenému přejezdu přes most možná taky nebude chtít).
Co si nezapomenout na roadtrip v Dánsku
Vynechám obligátní věci a zaměřím se na to, co jsem byla fakt ráda, že jsem měla:
- pikniková deka – použila jsem několikrát, i když na mnoha hezkých místech jsou i stolečky nebo lavičky, moje původní představa, že ji mám hlavně na obídky na pláži byla mylná, na většině pláží (v Jutsku na úplně každé) to byl fičák, že bych ji nedokázala rozložit, hodí se spíš křesílka nebo i plážový stan (ten v Jutsku taky spíš ne, by ulítnul), pokud chcete na pláži pobýt,
- dalekohled – hodil se mi na pozorování tuleňů, kteří byli na protilehlé pláži, takže jsem pouhým okem viděla, že jich tam je stovky, ale do čumáčků jsem ji neviděla. Hodil by se i na jeleny v Jægersborg Dyrehave, ale to jsem ho měla zrovna v autě. Naštěstí byli tak hodní, že se přišli ukázat blíž.
