Albánie – Tirana

Albánie je země, kam je nejlepší jet autem, projet všechnu tu krásnou přírodu, hory na severu a pláže na jihu. Ve městech jako je Tirana nemá moc smysl

Výlet lanovkou Dajti Ekspress

Jako nejzajímavější část Tirany hodnotím výlet až na kraj města a pohled na Tiranu z dálky a výšky. 

Bunk’Art 1

Albánský diktátor Hodža se z paranoidního strachu ze západu rozhodl, že by každý albánec měl mít svůj vlastní bunkr, kde se ukryje před nebezpečím. A tak stavěl bunkry (teda armáda stavěla). Proto je jich v celé Albánii odhadem asi 700 tisíc (prý to ale může být i dvakrát tolik). Ten největší, Hodžův, který měl ochránit důležité osobnosti, je v Tiraně. Když v roce 1985 Hodža zemřel, bunkr ještě nebyl dostavěný a práce na něm se zastavily. Až později byly některé místnosti dobově dovybaveny a až v roce 2014 byl otevřen veřejnosti. 
Tyhlety válečné záležitosti nejsou nic pro mě, ale musím říct, že Bunk’Art byl hodně dobrý. Místnosti jsou celkem do detailu vybavené, takže si to člověk dobře představí, celá prohlídka je doplněná o akustické efekty. V některých místnostech jsou promítání nebo vizuální efekty, střelba, apod. Dokonce si tlačítkem můžete pustit simulaci útoku plynem. 
Prohlídka nám od vstupu k východu zabrala něco málo přes hodinu a fakt mě to bavilo, každá místnost ve mě vyvolávala další a další otázky, na které doteď neznám odpověď.

Bunk’Art 2

Druhý velký bunkr je přímo v centru a chodbou byl propojený s

Piramida

Hodža si za svého života nechal postavit hrobku, jenže když zemřel, jako mávnutím kouzelného proutku jeho přání najednou už nikoho tolik nezajímala a budova zůstala nevyužitá. V průběhu času se tam vystřídalo pár „nájemců“, ale nakonec Piramida jen chátrá. Což je teda dost škoda, protože si dokážu představit, že by to šlo docela pěkně využít. Přeci jen je celkem impozantní a nepřehlédnutelná. 
Luky někde našel, že v Tiraně jako bys nebyl, když na tu blbou pyramidu nevylezeš a nedáš si tam pivo. Trochu mě to děsilo, je to dost vysoko a zešikmení není na můj vkus úplně pozvolné. Ale nahoru to bylo v pohodě. Horší bylo, když mi došlo, že musím taky dolu. Říkám vám, nebýt tři hodiny odpoledne a nepražit slunce, počkala bych tam nahoře radši na příjezd hasičů než abych se pokoušela slézt. Ale předskokan mi ukázal, jak je to jednoduchý, sklouznul se dolů na bobku, jen se trochu odrážel rukama. Byla to dobrá taktika a samozřejmě to byla úplná brnkačka, tu paniku nahoře jsem si mohla odpustit. Každopádně toto se vrylo do mé paměti jako velký zážitek, neminul den abych Lukášovi neřekla něco jako „hele, pyramida, tam jsem vylezla nahoru, víš!“

Skanerberg Square

Jezero

Blokku

Tipy na cestování do Albánie