Albánské jídlo

Albánie – jídlo

Albánská kuchyně je zajímavou kombinací mých jiných oblíbených kuchyní. Hodně jídel je společných pro celý Balkán,  jídla, která znáte z Chorvatska, najdete i v Albánii. Velký vliv tu má sousední řecká kuchyně, italská a také turecká. Musím říct, že mi dost přirostla k srdci, některá jídla jsem si vysloveně oblíbila a pořád bylo co nového ochutnávat.

Měli jsme trochu štěstí, že jsme navštívili nejdřív Durrës, kde jak v obchodech, tak v restauracích byla pestrá nabídka. První den v Tiraně jsme byli trochu zaskočení, že v největším obchodě moc lokálních věcí není a restaurace zas vypadaly hezky, ale moc jsme nevěděli co v nich čekat. Ale i tam jsme v dalších dnech pochopili kam za dobrým lokálním jídlem.

Albánské potraviny

V přímořských oblastech se hodně jedí mořské plody, jinak je to maso (často jehněčí) a často i vnitřnosti, hodně zeleniny (paprika, rajčata, lilek, fazole, okra). Ovoce, které je tu tak nějak sladší než u nás, hroznové víno, broskve, nektarinky a fíky jsme tu jedli doslova po kilech. Ovoce a zeleninu prodávají farmáři skoro na každém rohu, v menších městech nebo na venkově často uvidíte u cesty stát strýčka, který má třeba jen velkou spoustu broskví a ty tam od rána prodává.  Ovoce a zelenina od  farmářů tu je počítám v bio kvalitě.

Co nás v prvních dnech zaskočilo, bylo nakupování masa. V Durrës bylo horko a jedli jsme prakticky jen ovoce s jogurtem, na maso jsme chuť ani moc neměli a tak nám nevadilo, že v supermarketech skoro žádné není a řezník má taky prázdno. Později v Tiraně už mi ale přišlo divné, že ani v těch největších supermarketech prakticky není pořádná nabídka masa. Stejně tak je to i s ovocem, zeleninou a pečivem. Prostě mají zeleninové stánky, pekárny na každém rohu a tam čerstvé věci nakupují. Maso je v supermarketech jen v omezené nabídce nebo jako mražený polotovar (třeba burgery, pljeskavice). Řezník má maso spíš ráno, odpoledne už je vyprodané. Řeznictví přitom po městě ani moc není. V Albánii prý funguje to, co si u nás matně pamatuju z dětství — místní si koupí půl krávy domů do zásob. A úplně tradiční albánská kuchyně s masem zas až tak nepočítá, že chudší Albánci maso jako častou položku na jídelníčku stále nemají. U každého řezníka je možnost koupit si mleté maso, to je tu hodně rozšířené a hodně dobré. Podle všeho Albánci melou maso nadvakrát (nejdřív nahrubo, pak najemno), na struktuře je to docela znát.

Albánská snídaně
Albánská snídaně — pečivo, petulla, džemy, sýr, med, čaj.

Velmi významnou roli v albánské kuchyni hrají mléčné výrobky. Najdete tu opravdu velké množství sýrů, hlavně měkkých, oblíbený je slaný sýr (djathe) a kaçkavall. Spoustu jídel, včetně vařených, má jako hlavní složku jogurt (v názvu mají „kosi“).

Pekárny (furrë buke) jsou všude a mají fakt úžasné pečivo. Velmi častý je tu klasický toastový chleba (ale čerstvě upečený), bílý chleba a nebo něco, co jsme nazvali buchtičkový chleba (takových několik buchtiček spojených do tvaru kytky). Skoro všude mají kráječ a chleba běžně i nakrájí. Doma pečivo tolik nejím, ale tady jsme kupovali pořád.

Balkánská masa — qofte, pljeskavica, shish kebab

Opečená mletá masa známá po celém Balkáně jsou i v Albánii skoro všude, i když o jejich zařazení do původní tradiční albánské kuchyně se asi úplně mluvit nedá. Qofte (čufty) jsou grilované masové kuličky, kořeněné mimo jiné i mátou. Podávají se s cibulkou, salátem i pitou. Pljeskavica je větší placka z mletého masa a sýru (kajmak). Shish kebab je mleté maso na špejli, ve tvaru válečku.

Albánský mix gril
Malý albánský mix gril

Všude, kde dělají na grilu maso mají i mix gril, všechna masíčka a ještě klobásky. V přímořských oblastech mají samozřejmě hromadu ryb a mořských plodů.

Sufllaqe

Sufllaqe je víceméně klasický řecký gyros — rožněné maso zabalené v pitě se zeleninou, zálivkou a hranolkama. Rychlý a výborný fastfood oběd za cca 150 leků (30 korun).

Byrek, Lakror a Qumësthor

Byrek je oblíbený na celém balkáně. Jsou to velmi tenké pláty listového těsta naskládané na sobě a prokládané náplní. Ta může být snad jakákoliv. Nejběžnější je byrek s masem, sýrem, cibulí nebo špenátem (pozor, to, čemu Albánci říkají špenát  klasický špenát není, listy jsou dost nakyslé). Ochutnali jsme ale i byrek s rajčaty, klobásou, rýží a můj nejoblíbenější byl se sýrem a kuřetem. Byrek me kungull je byrek s dýňovým pyré. V Korçë měli byrek, kterému říkají lakror, byl se sýrem a pórkem nebo špenátem. Taky tu měli petanik me fasule, což byl takový trojúhelník z listového těsta s fazolovou náplní (nic moc).

Albánský byrek
Byrek

Dlouho jsme si ale říkali, že byrek bychom si dokázali představit ve sladké variantě a byli jsme překvapeni, že to snad ještě nikoho nenapadlo. Až v Sarandë se ukázalo, že i toto už Albánci dávno objevili. Sladký byrek se jmenuje qumësthor. Náplň není prokládaná mezi pláty těsta, spíš je do něj zabalená (asi jako náš štrúdl). Plní se vanilkovým krémem, je posypaný cukrem a skořicí. No dobrota obrovská!

Fërgesë

Fërgesë je hodně oblíbené albánské jídlo, původně jídlo chudých z Tirany. Jsou to na pečené papriky s rajčaty a sýrem (fetou). Konzistence je jemná, zelenina je nadrobno nasekaná. V horách v Thethu jsme jednou měli domácí Fërgesë, kde byly papriky na velké kusy. Tohle jídlo jsme si hodně oblíbili, měli jsme ho aspoň třikrát týdně, většinou doma. Objevili jsme to totiž hned první den při nákupu v obchodě, zaujalo nás to a chtěli jsme to hned zkusit. Prodává se úplně všude, v klasických zavařovačkách jak okurky. Doma jsem to jen hodila na pánvičku a ohřála. K tomu jsme jedli ten jejich měkký bílý chleba (dokázali jsme k tomu sežrat vždycky celý bochník, jak byl nadýchaný).

Fërgesë
Fërgesë a buchtičkový chleba

Petulla

Typická albánská snídaně. Petulla jsou fritované koblížky, které se jedí se slaným sýrem, medem a marmeládou (třeba fíkovou). Co vám budu povídat, nezůstalo u jednoho vyzkoušení. Často mívají i v pojízdných stáncích na pláži.

Petulla
Petulla

Tavë  kosi a Tavë  dheu

Tavë kosi je národní jídlo, pochází z Elbasanu (někdy se říká taky Tavë Elbasani). Je to maso zapečené s jogurtem, podávají ho v zapékacích miskách, ještě probublávající. Původní verze je s vnitřnostmi (játra nebo ledvinky,  jehněčí), měli jsme ale i s normálním masem. Tavë  dheu je zapečené se sýrem (někdy se říká také Fërgesë me mëlçi) a chutnalo mi podstatně víc.

Tavë  dheu
Tavë  dheu (a v pozadí rýžové koule quifqi)

Další albánská jídla

Petulla të fshira
Petulla të fshira
  • Jani me fasule — hustá polévka z bílých fazolí.
  • Tarator — studená polévka z jogurtu, česneku, tymiánu a octa.
  • Salce kosi — obdoba řeckých tzatziki (jogurt se strouhanou salátovou okurkou, česnekem a olivovým olejem), mají všude, kde je maso.
  • Japrak — ve vinných listech zabalené mleté jehněčí s rýží.
  • Quifqi — podobné italským arancini, smažené rýžové koule.
  • Smažený sýr (kaçkavall).
Smažený kaçkavall
Smažený kaçkavall s medem a sezamovými semínky
  • Djathë a bardhë — pečený sýr (ten byl teda megadobrý).
  • Speça me Ajkë / Speca me salcë kosi — paprika naložená v jogurtu (třeba i 60 dní).
  • Speça me gjize — paprika plněná rýží a sýrem.
  • Petulla të fshira — jídlo vyhlášené v Korçë, palačinky vrstvené na sebe, prokládané měkkým bílým sýrem, kaçkavallem a sekanými vlašskými ořechy. Podává se v misce v celku a krájí jako dort.
  • Petka, tarhana — dvě nejdivnější snídaně, co jsme měli. Asi ultratradiční „chudé“ jídlo. Petka jsou těstoviny se sýrem prolité máslem.
Petka a tarhona
Petka a tarhona

Albánské dezerty

Albánské dezerty jsou podobné těm tureckým a řeckým – jsou nehorázně přeslazené. Někdo řekne, že už nikdy nic tak sladkého jíst nechce a druhý den si pro to jde zas. Na mě je to až moc, takže to nevyhledávám.

  • Baklava — tenké listové těsto (filo) je prokládané sekanými ořechy a prolévané cukrovým sirupem nebo medem. Peče se na plechu a jednotlivé dílky mají většinou tvar trojúhelníku nebo kosočtverce.
  • Kadaif — dezert z tenounkých nudliček těsta (kadaif), podobně jako baklava prolévaný cukrovým sirupem.
  • Trilece — v překladu je to koláč z trojího mléka. Jednoduché piškotové těsto se po upečení prolije směsí klasického mléka, smetany a kondenzovaného mléka a na povrchu zalije vrstvou karamelu. Právě podle hnědé vrstvy karamelu, která bývá ozdobena bílým ornamentem ho v cukrárně bezpečně rozpoznáte.
  • Ashure — většinou v kelímku, vypadá trochu jako puding, ale je spíš dohněda. Jsou to zrna smíchaná s čerstvým i sušeným ovocem, oříšky a skořicí. Na pohled to většinou nevypadá moc lákavě a myslím, že jsme tam jednou měli i kukuřici nebo fazole. Překvapivě to ale chutná líp než to vypadá.
Kadaif
Kadaif

Albánské nápoje

Asi největší objev byl, že v Albánii mají bozë, co znám z Turecka. Hlavně na severu a ve středu Albánie (poprvé jsme na to narazili v Elbasanu), na jihu v Sarandë už ale dokonce vůbec ani nevěděli, o čem to mluvíme. Albánská bozë je nápoj ze zkvašené pšenice, má světle žlutou barvu a hustší konzistenci. Může mít i maličko alkoholu (ale opít se po tom fakt nedá). Dá se koupit za pár korun ve velkých plastových lahvích. Ve Shkodëru ji najdete snad na každém rohu a místní specialitou je bozë se salepovou zmrzlinou. Zmrzlinu ze salepu dají do skleničky a přelijou to bozë. Nejdřív jsme na to chodili dvakrát za den a pak jsem radši koupila kilo zmrzliny domů do mrazáku a zalévat jsme to chodili jen na terasu.

Salep je horký nápoj s hodně hustou konzistencí, skoro kaše. Vyrábí se z hlízy orchidejí a podobně jako bozë má spoustu prospěšných vitamínů. Dokonce se považuje za afrodiziakum. Dá se koupit v obchodě v prášku a vařit si doma.

Dhalle, hustý slaný kefír. Podobný jako ayran, který mají v Albánii také, ale ne tak často jako dhalle.

Raki je pálenka z vinných hroznů nebo jiných plodů.

Samozřejmě v celé Albánii se pije pivo. To není moje parketa, ale prý většinou nic moc, ale dobré bylo Korçë, kde je pivovar. V některých částech Albánie není pitná voda z kohoutku . Balenou jsme kupovali v Tiraně a Sarandë.

Albánie – jídlo
5 (100%) 9 votes

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *